Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. únor 2021
Doba postní, 1. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Obraťte se a čiňte pokání.
O. Obnovte své srdce a svého ducha.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ^10.21Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku k nebi, aby nastala v egyptské zemi tma tak hustá, že ji bude možné hmatat!“ ²²Mojžíš vztáhl ruku k nebi a nastala hluboká temnota v celé egyptské zemi po tři dny. ²³Jeden neviděl druhého a nikdo se nemohl hnout ze svého místa po tři dny, ale všichni synové Izraele měli světlo tam, kde přebývali.
     ²⁴Farao zavolal Mojžíše a Áróna a řekl jim: „Jděte a obětujte Hospodinu. Jenom váš brav a skot zde zůstane; i vaše děti mohou jít s vámi.“ ²⁵Mojžíš odpověděl: „I kdybys dal do našich rukou oběti a celopaly, abychom je obětovali Hospodinu, našemu Bohu, ²⁶přece i naše stáda půjdou s námi, ani kopyto tu nezůstane, neboť z nich vezmeme, a budeme obětovat Hospodinu, našemu Bohu. My sami nevíme, co budeme obětovat Hospodinu, dokud nepřijdeme na to místo.“
     ²⁷Ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce a nechtěl je propustit. ²⁸Farao zvolal: „Jdi pryč ode mě! Chraň se znovu vidět moji tvář! v ten den, kdy ji uvidíš, zemřeš!“ ²⁹Mojžíš odpověděl: „Tak se stane, jak jsi řekl: tvoji tvář už neuvidím!“
     ^11.1Hospodin řekl Mojžíšovi: „Ještě jednou ranou stihnu faraóna a Egypt, a potom vás odtud propustí, dokonce přinutí vás vyjít. ²Poruč tedy lidu, aby si každý vyžádal od svého souseda a každá od své sousedky předměty ze stříbra a ze zlata; ³Hospodin vzbudí u Egypťanů přízeň k lidu.“ Sám Mojžíš byl velmi vážený v egyptské zemi, v očích faraónových služebníků i v očích lidu.
     ⁴Mojžíš řekl ještě faraónovi: „Tak praví Hospodin: ‚Uprostřed noci projdu Egyptem; ⁵každý prvorozenec v egyptské zemi zemře, od prvorozence faraónova, který má sedět na jeho trůnu, až do prvorozence služky, která mele u mlýnku, i všechno prvorozené u dobytka. ⁶Po celé egyptské zemi nastane veliký křik, jaký ještě nebyl a jaký už nebude. ⁷Ale u synů Izraele neštěkne pes ani na člověka, ani na dobytek, abyste poznali, že Hospodin podivuhodně rozlišuje mezi Egypťany a Izraelity. ⁸Pak sestoupí všichni tito tvoji služebníci ke mně a pokloní se mi s prosbou: Vyjdi ty a všechen lid, který jde za tebou. Potom vyjdu!‘“ a Mojžíš vyšel od faraóna s rozhněvanou tváří.
     ⁹Hospodin řekl Mojžíšovi: „Farao vás neposlechne, a tak se stane mnoho mých znamení v egyptské zemi.“ ¹⁰Mojžíš a Árón učinili všechna tato znamení před faraónem, ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže syny Izraele ze své země nepropustil.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homiletických pojednání biskupa Afraata

     Zákon a smlouva se v minulosti zcela měnily. Neboť Bůh změnil první smlouvu s Adamem a uzavřel novou s Noemem. Jinou zase s Abrahámem, ale i tu změnil a dal novou Mojžíšovi. Když pak mojžíšská úmluva nebyla dodržována, dal poslednímu pokolení smlouvu, která už neměla být nikdy nahrazena jinou. Takže Adamovi dal Bůh příkaz, aby nejedl ze stromu života, Noemovi na znamení smlouvy sklenul mezi mraky duhu, Abrahámovi, kterého si již dříve vyvolil pro jeho víru, dal později obřízku jako znamení a pečeť pro potomstvo. Mojžíš měl velikonočního beránka, smírnou oběť za lid.
     Všechny tyto smlouvy se ovšem jedna od druhé lišily. Další obřízka, kterou doporučuje ten, který nabídl všechny ty smlouvy, je ta, o které řekl prorok Jeremiáš: Odstraňte předkožku vašeho srdce.¹ A jestliže byla pevná úmluva, kterou Bůh učinil s Abrahámem, pevná a spolehlivá je i tato (o které mluví Jeremiáš) a nelze ji dále měnit, ať už kvůli těm, kteří nejsou vázáni zákonem o obřízce, nebo kvůli těm, kteří mu podléhají.
     Bůh dal přece Mojžíšovi zákon s příslušnými ustanoveními a příkazy. Ale když ho Izraelité nezachovávali, zákon a jeho ustanovení zrušil a přislíbil, že dá novou smlouvu, která bude odlišná od té předchozí, ačkoli ten, kdo ji nabízí, je v obou případech stejný. A toto je ta zaslíbená úmluva: Poznají mě všichni od nejmenšího do největšího.² A v této úmluvě už neexistuje tělesná obřízka jako znamení pro lid. Zjišťujeme, můj nejmilejší, že Bůh v různých pokoleních stanovil zákony, které byly v platnosti, dokud on sám chtěl. Ale později zastaraly, jak o tom říká apoštol: Boží království existovalo v minulosti v různých dobách v rozličných podobách.³
     Náš Bůh je pravdivý a jeho ustanovení jsou nejvýš důvěryhodná; každá jeho smlouva byla ve svém čase uzavřena jakožto pevná a pravá. A tak ti, kteří byli obřezáni ve svém srdci, žijí a jsou znovu obřezáváni v pravém Jordánu, a tím je křest na odpuštění hříchů.
     Když Jozue, syn Nunův, přešel s lidem Jordán, obřezal lid kamenným nožem. Ježíš, náš Spasitel, podruhé obřezal obřízkou srdce národy, které v něho uvěřily a byly omyty křtem a obřezány mečem, to jest jeho slovem, které proniká hlouběji než jakýkoli dvojsečný meč.⁴
     Jozue, syn Nunův, převedl lid do země zaslíbené. Ježíš, náš Spasitel, přislíbil zemi života všem, kteří přejdou pravý Jordán a uvěří a dají si obřezat předkožku svého srdce.
     Blahoslavení jsou tedy ti, kdo byli obřezáni ve svém srdci a znovu se narodili z vody druhé obřízky. Ti totiž dostanou dědictví s Abrahámem, věrným vůdcem a otcem všech národů, protože jemu byla jeho víra připočtena za spravedlnost.^{5
     1} Jer 4, 4
     ² Jer 31, 34
     ³ srov. Žid 1, 1
     ⁴ srov. Žid 4, 12
     ⁵ srov. Gn 15, 6

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

První kantikum