Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. květen 2010
Sv. Filipa Neriho, kněze, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
    laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
    nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
    k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
    v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
    z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
    vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
    seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

¹ Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!
² Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

³ Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;
⁴ tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;
⁵ on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

⁶ Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.
⁷ Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

⁸ Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.
⁹ Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.
¹⁰ Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

¹¹ Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.
¹² Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.
¹³ Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

¹⁴ Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.
¹⁵ Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,
¹⁶ zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

¹⁷ Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí
¹⁸ u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.
¹⁹ Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

²⁰ Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!
²¹ Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!
²² Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R. Rozjímat budu nad tvými divy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Job

     Job se ujal slova a řekl:
¹„Což nejsou svízele údělem člověka na zemi,
dni jeho jako dni nádeníka?
²Jak otrok touží po stínu,
jak nádeník čeká na svou výplatu,
³tak jsem dostal v úděl měsíce bídy
a noci soužení byly mně přiděleny.
⁴Když uléhám, říkám si: Kdy asi vstanu?
Když končí večer, sytím se neklidem do úsvitu.
     ⁵Mé tělo se obléklo do hniloby a šupin prachu,
má kůže svraskala a mokvá.
⁶Mé dny jsou rychlejší než tkalcovský člunek,
plynou bez naděje.
⁷Pamatuj, že můj život je jako dech,
mé oko již nikdy neuzří štěstí.
⁸Oko, které by mě chtělo vidět, mě už nespatří,
tvé oko mě hledá, ale já už nejsem.
     ⁹Odlétá oblak a mizí,
ten, kdo sestoupí do hrobu, již z něho nevystoupí.
¹⁰Nevrátí se už do svého domu,
jeho příbytek ho už neuvidí.
¹¹Proto již nemohu zdržet svá ústa,
v soužení svého ducha budu mluvit,
naříkat v úzkostech duše.
     ¹²Copak jsem moře či mořská obluda,
že proti mně stavíš stráže?
¹³Když si myslím, že útěchu najdu na lůžku,
že moje lože mi pomůže snášet soužení,
¹⁴tu mě děsíš ve snách,
ve vidinách mě strašíš,
¹⁵že by mé hrdlo dalo přednost uškrcení
a mé kosti by daly přednost smrti.
     ¹⁶Chřadnu, dlouho nebudu žít,
nech mě, vždy mé dny jsou jen závan větru.
¹⁷Co je člověk, že ho tak ceníš,
že si ho všímáš?
¹⁸Každého jitra ho zkoušíš,
každou chvíli ho zkoumáš.
¹⁹Kdy už mě necháš o samotě,
kdy mi dáš pokoj, abych aspoň slinu mohl polknout?
     ²⁰Jestliže jsem hřešil, co jsem ti udělal,
tobě, který hlídáš lidi?
Proč sis mě vzal za cíl útoků,
proč jsem na obtíž?
²¹Proč tedy neodpustíš moji urážku,
nepromineš mou vinu?
Vždyť brzo ulehnu do země,
když mě budeš hledat, už nebudu.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum