[ nová verze ]

« Listopad 2024 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


21. listopad 2024, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

USPOŘÁDÁNÍ LITURGIE HODIN

Pozvání k modlitbě

   Liturgie hodin začíná každý den pozváním k modlitbě toho dne. Toto pozvání k modlitbě se tedy říká buď před začátkem modlitby se čtením, nebo před ranními chválami, podle toho, která z těchto částí liturgie hodin se toho dne říká jako první.

V. Pane, otevři mé rty.
R. A začnu tě chválit.

    Následuje žalm 94 (95) s příslušnou antifonou vkládanou jako odpověď. Při společné modlitbě se tato antifona přednese a všichni ji hned opakují, potom ji vždy znovu opakují po každé strofě žalmu. Modlí-li se někdo sám, nemusí tuto úvodní antifonu opakovat; postačí, když ji řekne na začátku žalmu.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je úvodní antifona na začátku vlastních textů příslušného úseku liturgické doby. V liturgickém mezidobí je uvedena na počátku každého dne.
    Velikonoční triduum, slavnosti a svátky mají úvodní antifonu vlastní nebo ze společných textů.
    O památkách svatých, pokud nemají tuto antifonu vlastní, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.

Žalm 94 (95)
Výzva k chválení Boha

Povzbuzujte se navzájem den co den, pokud ještě trvá ono „dnes“. (Žid 3, 13)

Říká se antifona (a hned se opakuje).

Pojďme a jásejme vstříc Pánu, *
    oslavme skálu naší spásy.
Přistupme před něj s chvalozpěvy, *
    hudbou a písní vzývejme ho!

(Opakuje se antifona)

Protože Pán je Bůh náš mocný, *
    Králem je nade všemi bohy.
Hlubiny zemské má v své moci, *
    výšiny horské patří jemu.
Jeho je moře, sám je stvořil, *
    i souše, sám je rukou zhnětl.

(Opakuje se antifona)

Pojďme a v úctě se mu klaňme, *
    klekněme před Pánem, svým Tvůrcem!
On je náš Bůh, my jeho národ, *
    my jsme ty ovce, jež on pase.

(Opakuje se antifona)

Kéž nasloucháte jeho hlasu! †
    „Nezatvrďte se zas jak tehdy *
na poušti v Meribě a v Masse!
    Tam, i když znali moje skutky, *
    mě vaši předci pokoušeli.

(Opakuje se antifona)

Čtyřicet let ten lid mě dráždil, †
    řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, *
    národ, jenž nechce znát mé cesty.
Zařekl jsem se tedy v hněvu: *
    Nevkročí do míst mého míru!“

(Opakuje se antifona)
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

(Opakuje se antifona)

    Tento žalm se může nahradit žalmem 99 (100) nebo 66 (67) nebo 23 (24); pokud by se některý z těchto žalmů měl téhož dne opakovat v některé části denní modlitby, říká se pak místo něho žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

Říká se antifona (a hned se opakuje).

Jásejte Pánu všechny země, †
    a služte Pánu s radováním, *
    s plesáním pojďte před tváře jeho! –

(Opakuje se antifona)

Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
    Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
    lid jeho, stádo jeho pastvy. –

(Opakuje se antifona)

Vcházejte v jeho brány s díkem, †
    do jeho síní s chvalozpěvem! *
    Chvalte a ctěte jeho jméno! –

(Opakuje se antifona)

Protože Pán je dobrotivý, †
    po všechny věky milosrdný, *
    věrný je ke všem pokolením.

(Opakuje se antifona)
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

(Opakuje se antifona)

    (Viz též žaltář – pátek prvního týdne a pátek třetího týdne.)

Žalm 66 (67)
Ať chválí Boha všechny národy

Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28,28)

Říká se antifona (a hned se opakuje).

Pán buď milostiv a žehnej nám! *
    Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
Ať se zná tvá cesta na zemi, *
    pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

(Opakuje se antifona)

Kéž tě, Bože, chválí národy, *
    kéž tě chválí všechny lidské rody!
Národy ať mocně jásají *
    nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
Neboť právem soudíš národy, *
    všechny lidské kmeny světa řídíš. –

(Opakuje se antifona)

Kéž tě, Bože, chválí národy, *
    kéž tě chválí všechny lidské rody!
Země vydala svou úrodu. *
    Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
    ať ho v bázni všechna země vzývá!

(Opakuje se antifona)
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

(Opakuje se antifona)

    (Viz též žaltář – středa druhého týdne a úterý třetího týdne.)

Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe (Sv. Irenej)

Říká se antifona (a hned se opakuje).

1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.

2 Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

(Opakuje se antifona)

3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?

4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.

5 Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

(Opakuje se antifona)

7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

(Opakuje se antifona)

9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

(Opakuje se antifona)
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

(Opakuje se antifona)

    (Viz též žaltář – úterý prvního týdne a neděle čtvrtého týdne.)

    Má-li uvedení do první modlitby dne předcházet před ranními chválami, může se žalm i s antifonou vynechat.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
(v době postní se vynechává)
    Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

    Následuje příslušný hymnus.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je na začátku vlastních textu příslušného úseku liturgické doby; v liturgickém mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky je vlastní nebo ze společných textů.
    Pro památky svatých, pokud nemají tento hymnus vlastní, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.
    Hymnus určený pro modlitbu se čtením se může nahradit hymnem z některé jiné části denní modlitby Církve.

PSALMODIE

    Po hymnu následují tři žalmy nebo části žalmů se svými antifonami.
    Neděle a všední dny mají žalmy i antifony z příslušného dne v žaltáři.
    Slavnosti a svátky mají vlastní žalmy i antifony.
    Památky svatých mají žalmy i antifony z příslušného dne v žaltáři; někdy však mají žalmy nebo antifony vlastní.

VERŠ

    Verš s odpovědí tvoří přechod od modlitby žalmů k naslouchání Božímu slovu ve čteních.
    Pro slavnosti a svátky se uvádí mezi vlastními nebo společnými texty vždy před prvním čtením.
    Pro neděle a všední dny liturgického mezidobí, a také pro památky svatých slavené v tomto období, se uvádí v žaltáři po posledním žalmu modlitby se čtením.

ČTENÍ

    Čtení jsou dvě a ke každému z nich je připojeno responsorium, které po nich následuje.
    První čtení je z Písma svatého. Obvykle se čte to, které je mezi vlastními texty pro liturgické mezidobí.
    Slavnosti a svátky však mají biblické čtení vlastní nebo ze společných textů.
    Druhé čtení - o slavnostech, svátcích a památkách svatých je z jejich života; v ostatních případech je ze spisů Otců nebo církevních spisovatelů, a to buď z knihy Liturgie hodin (stejně jako první čtení), nebo z nezávazného lekcionáře (srv. Všeobecné pokyny k Liturgii hodin, č. 161).

HYMNUS BOŽE, TEBE CHVÁLÍME

    O nedělích, o slavnostech a svátcích navazuje na zpěv po druhém čtení následující hymnus:

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
v tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

    Po hymnu Bože, tebe chválíme nebo, pokud se tento vynechává, po responsoriu po druhém čtení se říká příslušná závěrečná modlitba buď z vlastních textů pro liturgické mezidobí, nebo z vlastních či společných textů o svatých.
    Začíná výzvou
Modleme se a končí delším zakončením:

Obrací-li se k Otci:
Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Obrací-li se k Otci, ale ke konci je zmínka o Synu:
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Obrací-li se k Synu:
Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
    A odpovídá se:
Amen.

ZAKONČENÍ

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před hymnus Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku.
    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby Církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání
Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

RANNÍ CHVÁLY

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

Aleluja (v době postní se vynechává).

    Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

    Následuje příslušný hymnus.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je na začátku vlastních textu příslušného úseku liturgické doby; v liturgickém mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky je vlastní nebo ze společných textů.
    Pro památky svatých, pokud nemají tento hymnus vlastní, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.

PSALMODIE

    Po hymnu následují žalmy - jeden žalm "ranní", kantikum ze Starého zákona a žalm "oslavný" - se svými antifonami.
    Neděle a všední dny mají žalmy i antifony z příslušného dne v žaltáři. Antifony, pokud nejsou vlastní, berou se rovněž ze žaltáře.
    Slavnosti a svátky a rovněž dny v oktávu Narození Páně a ve velikonočním oktávu mají žalmy a kantikum nedělní z 1. týdne, antifony vlastní nebo ze společných textů.
    Památky svatých mají žalmy, kantikum i antifony z příslušného dne v týdnu; někdy však mají žalmy nebo antifony vlastní.
    Po žalmech se čte krátké nebo delší čtení z Písma svatého.

KRÁTKÉ ČTENÍ

    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je krátké čtení mezi vlastními texty pro liturgické doby; v liturgickém mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky je mezi vlastními nebo společnými texty.
    Pro památky svatých, pokud nemají vlastní krátké čtení, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.

DELŠÍ ČTENÍ

    Místo krátkého čtení se může vybrat delší biblické čtení, hlavně při modlitbě s účastí lidu (srv. Všeobecké pokyny k Liturgii hodin, č. 46) - buď z modlitby se čtením, nebo z těch, která se čtou ve mši, hlavně z textů, které se z různých důvodů nemohly uplatnit.
    Při modlitbě s účastí lidu se může podle okolností připojit krátká promluva k vysvětlení toho, co bylo čteno.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

    Po čtení nebo po promluvě se může vložit chvíle ticha.
    Následuje responsoriální zpěv, jehož text je uveden vždy hned po krátkém čtení.
    Může se nahradit i jiným zpěvem stejné povahy, schváleným k tomuto účelu příslušnou biskupskou konferencí.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Lk 1, 68-79

    Potom se říká následující kantikum z evangelia s příslušnou antifonou.
    Antifona k Zachariášovu kantiku je v liturgickém mezidobí pro každou neděli vlastní, pro všední dny je uvedena na příslušném místě v žaltáři. O slavnostech, svátcích a památkách svatých, pokud není vlastní, bere se ze společných textů; o památkách svatých se může vzít též z příslušného dne liturgické doby.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému.
Jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    až na věky věků. Amen.

    Zakončení Sláva Otci se připojuje na konci každého kantika, pokud není stanoveno jinak.
    Opakuje se antifona.

PROSBY ZA ZASVĚCENÍ DNE A PRÁCE PÁNU

    Po skončení tohoto kantika se konají prosby.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční jsou mezi vlastními texty pro liturgické doby; v liturgickém mezidobí jsou na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky jsou mezi vlastními nebo společnými texty.
    Pro památky svatých se tyto prosby mohou vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.
    Každá prosba se skládá ze dvou částí, z nichž druhá se může říkat jako odpověď.
    Na prosby navazuje modlitba Páně; při společné modlitbě ji může předcházet krátké vybídnutí. (Texty) a modlí se ji všichni společně.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Bůď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

    Potom se hned říká příslušná závěrečná modlitba bez předcházející výzvy Modleme se. Pro všední dny liturgického mezidobí je uvedena na příslušném místě v žaltáři; v ostatních případech je vlastní nebo ze společných textů.
Končí delším zakončením:
Obrací-li se k Otci:
Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Obrací-li se k Otci, ale ke konci je zmínka o Synu:
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Obrací-li se k Synu:
Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
    A odpovídá se:
Amen.

ZAKONČENÍ

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn † i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může se použít též textů pro slavnostní požehnání nebo žehnacích modliteb z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte v pokoji.
R. Bohu díky.

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď do věčného života.

R. Amen.

MODLITBA BĚHEM DNE

Dopolední, polední a odpolední

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

Aleluja.    (v době postní se vynechává)

    Modlitba uprostřed dne se může konat dopoledne, v poledne i odpoledne, závazná však je pouze jednou.
    Památky svatých nemají na její uspořádání žádný vliv.

HYMNUS

    Následuje hymnus uvedený na příslušném místě v žaltáři nebo některý z následujících:

Dopoledne

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

Nebo:

Je třetí denní hodina. 
Jak jistý řád nás k tomu má, 
z hloubi své duše pokorné 
o dar tří ctností poprosme. 

Aby Duch Svatý, Těšitel, 
příbytek v našich srdcích měl, 
vždyť apoštolů družinu 
navštívil v tuto hodinu. 

Pán, který stvořil nebes říš, 
zachovávaje sám řád týž 
vybavil vše tak nádherně 
i k naší věčné odměně. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

V poledne

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý s duchem hmoty svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

Odpoledne

Svět celý v pohyb uvádíš, 
ač v sobě trváš beze změn, 
sám vodíš slunce oblohou 
a v různé doby dělíš den. 

Ach, rozsviť jasný večer nám, 
až nakloní se žití běh, 
a svatou smrtí ke slávě 
nás do věčnosti vkročit nech. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

PSALMODIE

    Po hymnu následují žalmy s příslušnými antifonami.
    Modlitba uprostřed dne má dvojí cyklus žalmů, jeden průběžný a druhý doplňovací.
    Průběžný cyklus se skládá ze tří žalmů nebo jejich částí a je zařazený v žaltáři.
    Doplňovací cyklus má pro každou část po třech žalmech, vybraných z těch, které se nazývají "graduální"; tyto žalmy jsou stále stejné.
    Kdo se modlí tuto část liturgie hodin pouze jednou, použije žalmů z průběžného cyklu, a to i o svátcích.
    Modlí-li se ji někdo vícekrát, použije jednou žalmů z průběžného cyklu a podruhé či potřetí žalmů z doplňovacího cyklu.
    O slavnostech se pokaždé vybírají žalmy z doplňovacího cyklu; připadne-li však slavnost na neděli, použije se nedělních žalmů. Některé slavnosti Páně však mají vlastní žalmy.
    Všechny slavnosti mají vlastní antifony. V ostatních případech, pokud nejsou antifony vlastní, berou se podle liturgické doby.

KRÁTKÉ ČTENÍ

    Po žalmech následuje krátké čtení z příslušného dne liturgické doby.
    Pro neděle a všední dny liturgického mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Slavnosti a svátky však mají toto čtení z Písma svatého vlastní nebo ze společných textů.
    Po krátkém čtení se může vložit chvíle ticha.
    Následuje verš s odpovědí, jehož text je uveden vždy hned po krátkém čtení.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

    Potom se říká modlitba z příslušného dne liturgické doby nebo slavnosti či svátku.
    Začíná výzvou Modleme se. a končí kratším zakončením:
Obrací-li se k Otci:
Skrze Krista, našeho Pána.
Obrací-li se k Otci, ale ke konci je zmínka o Synu:
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Obrací-li se k Synu:
Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
    A odpovídá se:
Amen.

ZAKONČENÍ

    Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

    Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

VEČERNÍ CHVÁLY

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

Aleluja.    (v době postní se vynechává)

HYMNUS

    Následuje příslušný hymnus.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je na začátku vlastních textu příslušného úseku liturgické doby; v liturgickém mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky je vlastní nebo ze společných textů.
    Pro památky svatých, pokud nemají tento hymnus vlastní, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.

PSALMODIE

    Po hymnu následují žalmy nebo části žalmů a kantikum z Nového zákona se svými antifonami.
    Neděle a všední dny mají žalmy i antifony z příslušného dne v žaltáři. Antifony, pokud nejsou vlastní, berou se rovněž ze žaltáře.
    Slavnosti a svátky mají žalmy, kantikum i antifony vlastní nebo ze společných textů.
    Památky svatých mají žalmy, kantikum i antifony z příslušného dne v týdnu; někdy však mají žalmy nebo antifony vlastní.
    Po žalmech se čte krátké nebo delší čtení z Písma svatého.

KRÁTKÉ ČTENÍ

    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je krátké čtení mezi vlastními texty pro liturgické doby; v liturgickém mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky je mezi vlastními nebo společnými texty.
    Pro památky svatých, pokud nemají vlastní krátké čtení, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.

DELŠÍ ČTENÍ

    Místo krátkého čtení se může vybrat delší biblické čtení, hlavně při modlitbě s účastí lidu (srv. Všeobecké pokyny k Liturgii hodin, č. 46) - buď z modlitby se čtením, nebo z těch, která se čtou ve mši, hlavně z textů, které se z různých důvodů nemohly uplatnit.
    Při modlitbě s účastí lidu se může podle okolností připojit krátká promluva k vysvětlení toho, co bylo čteno.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

    Po čtení nebo po promluvě se může vložit chvíle ticha.
    Následuje responsoriální zpěv, jehož text je uveden vždy hned po krátkém čtení.
    Může se nahradit i jiným zpěvem stejné povahy, schváleným k tomuto účelu příslušnou biskupskou konferencí.

KANTIKUM PANNY MARIE

Lk 1, 46-55

    Potom se říká následující kantikum z evangelia s příslušnou antifonou.
    Antifona ke kantiku Panny Marie je obvykle mezi vlastními texty. Pro všední dny liturgického mezidobí je uvedena na příslušném místě v žaltáři. O slavnostech, svátcích a památkách svatých, pokud není vlastní, bere se ze společných textů; o památkách svatých se může vzít též z příslušného dne liturgické doby.

Můj duch jásá v Bohu

Velebí má duše Pána *
    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
    Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
    jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
    k těm, kdo se ho bojí.

Prokázal sílu svým ramenem, *
    rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
mocné svrhl z trůnu *
    a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi *
    a bohaté propustil s prázdnou.

Ujal se svého služebníka Izraele, *
    pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim otcům, *
    Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému.
Jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    až na věky věků. Amen.

    Opakuje se antifona.

PROSBY

    Po skončení tohoto kantika se konají prosby.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční jsou mezi vlastními texty pro liturgické doby; v liturgickém mezidobí jsou na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky jsou mezi vlastními nebo společnými texty.
    Pro památky svatých se tyto prosby mohou vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.
    Každá prosba se skládá ze dvou částí, z nichž druhá se může říkat jako odpověď.
    Prosby určené pro jednotlivé příležitosti se mohou v nešporách nahrazovat kratšími prosbami (Dodatek).
    Na prosby navazuje modlitba Páně; při společné modlitbě ji může předcházet krátké vybídnutí(Dodatek) a modlí se ji všichni společně.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Bůď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

    Potom se hned říká příslušná závěrečná modlitba bez předcházející výzvy Modleme se. Pro všední dny liturgického mezidobí je uvedena na příslušném místě v žaltáři; v ostatních případech je vlastní nebo ze společných textů.
Končí delším zakončením jako v ranních chválách.

ZAKONČENÍ

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn † i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může se použít též textů pro slavnostní požehnání nebo žehnacích modliteb z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte v pokoji.
R. Bohu díky.

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď do věčného života.

R. Amen.

KOMPLETÁŘ

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

Aleluja.    (v době postní se vynechává)

    Doporučuje se vykonat zpytování svědomí. Při společné modlitbě se může na toto místo vložit úkon kajícnosti jako v úvodních mešních obřadech.

HYMNUS

    Následuje hymnus uvedený pro jednotlivé dny v žaltáři nebo následující:

Ty, Kriste, světlo, jasný dni,
rozbíjíš mříže noční tmy,
víme, že zář jsi ze světla,
jež nebešťanům stále plá.

Prosíme tebe, Pane náš,
buď této noci naše stráž.
Chcem odpočívat v lásce tvé,
uděl nám chvíle pokojné.

I když nám oči sklíží sen,
chcem s tebou dál bdít v srdci svém.
Nad sluhy, kteří k tobě lnou,
drž stále ruku ochrannou.

Ochránce náš, už pohleď k nám,
před číhajícím škůdcem chraň.
Veď sluhy rukou citlivou,
vždyť vykoupils je krví svou.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Nebo:

Ty, Kriste, světlo, jasný dni,
rozbíjíš mříže noční tmy,
víme, že zář jsi ze světla,
jež nebešťanům stále plá.

Prosíme tebe, Pane náš,
buď této noci naše stráž.
Chcem odpočívat v lásce tvé,
uděl nám chvíle pokojné.

I když nám oči sklíží sen,
chcem s tebou dál bdít v srdci svém.
Nad sluhy, kteří k tobě lnou,
drž stále ruku ochrannou.

Ochránce náš, už pohleď k nám,
před číhajícím škůdcem chraň.
Veď sluhy rukou citlivou,
vždyť vykoupils je krví svou.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

    O nedělích a slavnostech se po 1. nešporách říkají žalmy 4 a 133 (134) a po 2. nešporách žálm 90 (91).
    Také ve dnech v oktávu Narození Páně se říkají nedělní žalmy: buď jako po 1. nešporách, nebo jako po 2. nešporách.
    V ostatních dnech se říkají žalmy se svými antifonami tak, jak jsou pro jednotlivé dny v žaltáři. Připouští se však konat každý den modlitbu před spaním jako po 1. nebo 2. nedělních nešporách.

KRÁTKÉ ČTENÍ

    Po žalmech následuje krátké čtení z Písma svatého, jehož text je pro každý den uvedený v žaltáři hned po žalmech.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

    Na krátké čtení navazuje vždy stejný responsoriální zpěv; opakuje se každý den v žaltáři.
    Ve velikonočním triduu a oktávu se místo zpěvu po krátkém čtení vkládá antifona -
na Zelený čtvrtek: Kristus byl pro nás poslušný až k smrti.
na Velký pátek: Kristus byl pro nás poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.
na Bílou sobotu: Kristus byl pro nás poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno.
ve velikonočním oktávu: Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho.

SIMEONOVO KANTIKUM

Lk 2, 29-32

    Potom se říká následující kantikum z evangelia se svou antifonou:

Ant. Ochraňuj nás, Pane, když bdíme, a buď s námi, když spíme; ať bdíme s Kristem a odpočíváme v pokoji. (V době velikonoční Aleluja.)

Kantikum
Lk 2, 29-32
Kristus, světlo národů a sláva Izraele
Lk 2, 29-32

29 Nyní, Pane, můžeš propustit svého služebníka *
       podle svého slova v pokoji,
30 neboť mé oči viděly *
       tvou spásu,
31 kterou jsi připravil *
       přede všemi národy:
32 světlo k osvícení pohanů *
       a k slávě tvého izraelského lidu.

Ant. Ochraňuj nás, Pane, když bdíme, a buď s námi, když spíme; ať bdíme s Kristem a odpočíváme v pokoji. (V době velikonoční Aleluja.)

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

    Potom se říká modlitba uvedená pro každý den v žaltáři.
    Začíná výzvou Modleme se. a končí kratším zakončením.
Odpovídá se na ni: Amen.

ZAKONČENÍ

    Nakonec se říká, i když se někdo modlí sám:
Pokojnou noc a šťastnou smrt
nechť nám dopřeje všemohoucí Pán.

R. Amen.

    Připojí se mariánská antifona.
    nebo se připojí tradiční dominikánské antifony.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie