[ nová verze ]
7. březen 2027, Neděle
4. týden žaltáře
4. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. březen 2027 4. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Zkroušeně všichni volejme
i jednotlivě vzývejme
s upřímným pláčem Soudce všech
a smiřme trestající hněv.
My, Bože, jsme tvou laskavost
svým hříchem uráželi dost;
sešli nám nyní z výsosti
své odpuštění s milostí.
Vzpomeň si, Pane, že též my
jsme tvé, ač křehké, stvoření.
Čest svého jména, prosíme,
nepřiznej straně protivné.
Nám odpusť zlo dřív spáchané,
dej štědře dobro žádané,
ať stanem se tvou radostí
jak už zde, tak v tvé věčnosti.
To, trojjediný Bože, dej
a v tom nám nejvíc pomáhej,
ať tato postní doba všem
přináší požehnanou žeň. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.
Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.
Žalm 65 (66)
Děkovný chvalozpěv
O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)
I
1 Jásejte Bohu všechny země, *
2 zpívejte k slávě jeho jména!
3 Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
skutky tvé moci tak podivuhodné, *
že se i nepřítel poklonit musí!
4 Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
ať zpívá k poctě tvého jména!“ –
5 Pojďte a vizte Boží skutky! *
Úžasné je, co lidem činí.
6 Proměnil moře v suchou zemi, †
potom i řeku přešli pěšky. *
On je nám zdrojem radování!
7 On vládne navěky svou mocí, †
národy sleduje svým zrakem, *
zpupní se neodváží vzepřít. –
8 Národy, chvalte našeho Boha *
a všude šiřte jeho chválu!
9 On naší duši daroval život, *
našim nohám klopýtnout nedal. –
10 Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
v plameni tříbil jako stříbro.
11 Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
na bedra vložils nám těžké břímě.
12 Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
vyvedls nás však do volnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.
Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.
II
13 S obětním darem jdu do tvého domu, *
abych ti splnil dané sliby,
14 tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
jak ti je přednesla má ústa.
15 Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
z beranů obětní dým ať stoupá, *
býčky a kozly ti obětuji. –
16 Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
povím, co Bůh mi dobrého činí.
17 Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
18 Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
Bůh by mě jistě nevyslyšel.
19 Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
mému volání popřál sluchu. –
20 Pánu buď za to dík a chvála, †
že moji modlitbu neodmítl, *
a svou lásku mi neodepřel.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.
V.
Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život.
O.
Ty máš slova věčného života.
PRVNÍ ČTENÍ
Z třetí knihy Mojžíšovy
8,1-17; 9, 22-24
Posvěcení Áróna a jeho synů na kněze
8.1Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2„Vezmi Áróna i s jeho syny,
též roucha a olej pomazání i býčka k oběti za hřích, dva berany a košík nekvašených chlebů, 3a shromáždi
celé společenství ke vchodu do stánku schůzky.“
4Mojžíš učinil, jak mu Hospodin přikázal. Všichni se shromáždili ke vchodu do stánku schůzky
a 5Mojžíš jim řekl: „Toto nám přikázal Hospodin udělat.“
6Pak vyzval Mojžíš Áróna a jeho syny, aby přistoupili, a omyl je vodou. 7Přehodil
mu suknici a přepásal ho šerpou, oblékl mu řízu, vložil na něj nárameník a přepásal ho tkaným pásem nárameníku; opásal ho jím.
8Navlékl mu také náprsník a do náprsníku dal posvátné losy urím a tumím. 9Na hlavu
mu nasadil turban a dopředu na turban připevnil zlatý květ, svatou čelenku, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
10Potom vzal Mojžíš olej pomazání, pomazal příbytek s veškerým příslušenstvím a posvětil je.
11Sedmkrát jím stříkl na oltář a pomazal oltář i všechno jeho náčiní i nádrž s podstavcem, aby je posvětil.
12Nalil též trochu oleje pomazání na Árónovu hlavu a pomazal ho, aby ho posvětil.
13Pak vyzval Mojžíš Árónovy syny, aby přistoupili, oblékl jim suknice, přepásal je šerpou a ustavil jim na hlavu
mitry, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
14Potom dal přivést býčka k oběti za hřích a Árón i jeho synové vložili ruce na hlavu býčka určeného
k oběti za hřích. 15Porazili ho a Mojžíš vzal krev, prstem potřel rohy oltáře a očistil oltář od hříchu.
Krev vylil ke spodku oltáře a posvětil jej k vykonávání smírčích obřadů. 16Vzal také
všechen tuk, který je na vnitřnostech, jaterní lalok i obě ledviny s jejich tukem a Mojžíš to na oltáři obrátil v obětní dým.
17Ale býčka, jeho kůži, maso a výměty spálili na ohni mimo tábor, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
9.22Potom pozvedl Árón ruce k lidu a dal jim požehnání. A sestoupil z místa, kde obětoval oběť za
hřích a oběť zápalnou i pokojnou. 23Mojžíš s Árónem nato vešli do stánku schůzky. Když vyšli, dali lidu
požehnání. Vtom se ukázala všemu lidu Hospodinova sláva. 24Od Hospodina vyšel oheň a strávil
na oltáři zápalnou oběť i obětovaný tuk. Všechen lid to spatřil, rozjásal se a padli na tvář.
RESPONSORIUM
Žid 7, 23-24; Sir 45, 7a.8bc (řec. 6.7bc)
O.
Mnozí se stávali kněžími, protože umírali, a nemohli jimi být stále; *
Kristus však je navěky a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného.
V.
Pán povýšil Áróna, svěřil mu kněžský úřad v lidu a oblažil ho ctí. *
Kristus však je navěky a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium
(Tract. 34, 8-9: CCL 36, 315-316)
Kristus je cesta ke světlu, cesta k pravdě, cesta k životu
Pán krátce říká: Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.1 Těmito slovy jednak něco přislíbil,
jednak něco přikázal. Čiňme tedy, co přikázal, a nedomáhejme se nestoudně toho, co slíbil. Mohl by nám totiž při svém soudu říci: „Učinil jsi snad,
co jsem přikázal, že se domáháš toho, co jsem slíbil?“ Nuže, cos vlastně přikázal, náš Pane Bože? „Následuj mě“, zní odpověď. Žádal jsi radu pro
život. Pro jaký jiný život, než ten, o němž bylo řečeno: U tebe je pramen života.2
Jednejme tedy neprodleně a následujme Pána! Rozvažme si pouta, která nám brání ho následovat. Kdo si však dovede rozvázat takové uzly, pokud mu
nepomůže ten, o němž je řečeno tys moje pouta rozvázal3 a o němž se v jiném žalmu praví: Pán to je, kdo vězňům vrací volnost, Pán, jenž
pozdvihuje ponížené..4
A za kým půjdou ti, jimž byla uvolněna pouta, takže se mohou znovu napřímit, ne-li za světlem, z něhož zaznívá hlas: Já jsem světlo světa.
Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě. Neboť Pán vrací slepým zrak. Právě tedy prohlédáme, protože máme léčivou mast víry. Předtím to už byla
Ježíšova slina smíšená se zemí, kterou byl pomazán ten, který byl slepý od narození. I my jsme se z Adama narodili slepí a potřebujeme, aby nám
Ježíš vrátil zrak. Smísil slinu se zemí: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.5 Smísil slinu se zemí; proto bylo předpověděno: Pravda povstane
ze země.6 Pán však řekl: Já jsem cesta a pravda a život.7
Plně se nasytíme pravdou, až ji uvidíme tváří v tvář. Neboť i to nám bylo slíbeno. Vždyť kdo by si troufal doufat v něco, co by sám Bůh ve své
lásce neslíbil a nedal?
Uvidíme tváří v tvář. Apoštol říká: Nyní vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v tvář.8 A apoštol Jan ve svém listu říká:
Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní a proto ho budeme vidět tak,
jak je.9 To je velké zaslíbení!
Jestliže miluješ, následuj! „Miluji“, říkáš, „ale kudy mám za ním jít?“ Kdyby ti tvůj Pán a Bůh řekl: „Já jsem pravda a život“ a ty bys toužil po
pravdě a po životě, jistě by ses snažil nalézt cestu, po níž bys k němu došel, a řekl by sis: „Pravda je něco velikého a také život je něco
velikého, ale jak jen jich může má duše dosáhnout?“
Ptáš se jak? Vzpomeň si, že napřed řekl: Já jsem cesta. Než ti tedy řekl, kam máš jít, řekl ti nejdřív kudy. Já jsem cesta, praví. Cesta kam? A
pravda a život. Napřed řekl, kudy máš jít, a potom, kam přijdeš. Já jsem cesta, já jsem pravda, já jsem život. Zůstává u Otce, proto pravda
a život. A stal se člověkem, proto cesta.
Neříká se ti, že máš-li se dostat k pravdě a životu, musíš pracně hledat cestu. Nic takového se ti neříká, nýbrž: „Vstávej, lenochu! Cesta k tobě
přišla sama a vyburcovala tě ze spánku: a jestliže tě vyburcovala, vstaň a choď!“10
Snad se pokoušíš chodit, ale nemůžeš, protože tě bolí nohy. Proč tě však bolí? Není to tím, že je chtivost honila cestou necestou? Slovo Boží však
uzdravilo i chromé. „Já mám nohy zdravé“, namítneš snad, „ale nevidím žádnou cestu.“ On však i slepým vrátil zrak.
1 Jan 8, 12
2 Žl 35 (36), 10
3 Žl 115 (116), 16
4 Žl 145 (146), 7.8
5 Jan 1, 14
6 Žl 84 (85), 12 (Vulg.)
7 Jan 14, 6
8 1 Kor 13, 12
9 Jan 3, 2
10 srov. Ef 5, 14; Mk 2, 9
RESPONSORIUM
Žl 118 (119), 104-105; Jan 6,68
O.
Odpor mám ke každé nepravé cestě. *
Mým krokům svítilnou je tvé slovo, ono mi cestu osvětluje.
V.
Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života. *
Mým krokům svítilnou je tvé slovo, ono mi cestu osvětluje.
PSALMODIE
Ant. 1 Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, tebe, svého Boha, velebím.
Žalm 117 (118)
Píseň radosti ze záchrany
Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)
1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
na věky jeho milosrdenství! –
2 Dům Izraelův ať jen stále říká: *
„Na věky jeho milosrdenství!“
3 Dům Áronův ať neustále říká: *
„Na věky jeho milosrdenství!“
4 Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
„Na věky jeho milosrdenství!“ –
5 Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.
6 Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
co by mi mohli udělati lidé?
7 Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
svrchu se dívám na své nepřátele. –
8 Je lépe u Pána mít útočiště, *
než spoléhat se pouze na člověka.
9 Je lépe u Pána mít útočiště, *
než na mocné se pouze spoléhati.
10 Obklíčili mě všichni pohané, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
11 Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
12 Obklíčili mě jako včelí roj, †
jak oheň trní spalovali mě, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
13 Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
Pán přesto zachránil mě před pádem.
14 Pán je má síla, je má statečnost, *
a on se také stal mou záchranou. –
15 Hlasitý jásot nad zachráněním *
pod stany spravedlivých zaznívá.
16 Pravice Páně mocně zasáhla, †
pravice Páně pozvedla mě zas, *
pravice Páně mocně zasáhla! –
17 Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
o činech Páně vděčně vyprávět.
18 Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
do rukou smrti však mě nevydal.
19 Otevřte mi brány spravedlivých, *
projdu jimi Pánu díky vzdát! –
20 Zde se otvírá ta brána Páně, *
tudy spravedliví vcházejí. –
21 Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
že jsem v tobě došel záchrany. –
22 Kámen, zavržený staviteli, *
stal se náhle kvádrem nárožním.
23 To se událo jen z moci Páně, *
zázrak před našima očima.
24 Toto je den způsobený Pánem, *
jásavě se z něho radujme! –
25 Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –
26 „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
My vám z domu Páně žehnáme!“ –
27 Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
vedoucí až k rohům oltáře! –
28 Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
tebe, svého Boha, velebím. –
29 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
na věky jeho milosrdenství.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, tebe, svého Boha, velebím.
Ant. 2 Ty, Pane, nás můžeš vytrhnout z mocné ruky: vysvoboď nás, Bože náš.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 52-57
Stvořitel… ať je velebený na věky. (Řím 1, 25)
52 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –
Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
chvályhodné a vyvýšené na věky. –
53 Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
54 Požehnaný jsi na trůně svého království, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
55 Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
a vládneš nad cheruby, *
chvályhodný a vyvýšený na věky. –
56 Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
chvályhodný a slavný na věky. –
57 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
chvalte a vyvyšujte ho na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, nás můžeš vytrhnout z mocné ruky: vysvoboď nás, Bože náš.
Ant. 3 Chvalte Pána za divy, jež učinil.
Žalm 150
Chvalte Boha
Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)
1 Velebte Pána v jeho svatyni, *
chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
2 Chvalte ho za divy, jež učinil, *
chvalte ho pro velikost svrchovanou! –
3 Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
chvalte ho v doprovodu harf a citer!
4 Chvalte ho bubínky a vířením, *
chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
5 Chvalte ho zvonivými cimbály, †
chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
Vše, co má dech, ať Pána velebí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvalte Pána za divy, jež učinil.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Neh 8, 9.10
Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, našemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte! Neboť tento den
je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla!
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty jsi byl rozdrcen pro naše viny.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný,
kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný,
kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
PROSBY
Oslavujme Boha, nevyčerpatelný poklad dobroty, prosme ho skrze Ježíše Krista, neboť on se za nás nepřestává přimlouvat, a volejme:
ZAPAL V NÁS OHEŇ SVÉ LÁSKY.
Milosrdný Bože, pomoz nám, ať se v této postní době více a lépe modlíme
— a ať jsme pozornější k potřebám našich bližních.
Při potopě jsi zachránil Noema v arše;
— nenech katechumeny utonout v hříchu a zachraň je křtem.
Dej nám, ať se nesytíme jen chlebem,
— ale také každým slovem, které vychází z tvých úst.
Pomoz nám odstranit všechny spory,
— abychom se navzájem milovali a byli naplněni tvým pokojem.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys poslal na svět svého Syna a jeho prostřednictvím uskutečňuješ naše vykoupení;
oživ víru svého lidu, abychom se s oddanou zbožností připravovali na velikonoční svátky.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|