Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. srpen 2026
Sv. Bernarda, opata a učitele Církve, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Bernarde, nebes perla jsi;
chvály, jež dnes ti pějeme,
obrať nám v radost ze spásy
a k větší věčné odměně.

Kristus tvé srdce poranil,
když lásky šíp v ně vetkl hloub,
v moudrosti z tebe učinil
štít Církve, světlo, mocný sloup.

Tebe nám vznešený Duch dal,
bys proudy pravdy rozléval,
a nektar stravy nebeské
roznášel v kraje pozemské.

Panenská Matka v nitru tvém
žár čisté lásky roznítí,
nikdo ji s větším zápalem
nechválil dosud nežli ty.

Pastýři, mistři, vládcové
hledali často rady tvé.
Tys, poustevníku, jménem svým
zářil jak maják staletím.

Trojici sláva, čest i dík,
že v nesmírné své štědrosti
dovolí též nám na ni zřít
a dojít věčných radostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R. Nauč mě, Pane, svým přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

Toto praví Hospodin:
¹„Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse,
výhonek vypučí z jeho kořenů,
²spočine na něm duch Hospodinův:
duch moudrosti a rozumu,
duch rady a síly,
duch poznání a bázně před Hospodinem.
³Má zálibu v bázni před Hospodinem.

Nebude soudit podle zdání očí,
nebude rozhodovat podle doslechu,
⁴ale podle spravedlnosti bude soudit chudé
a podle práva se bude rozhodovat
pro pokorné v zemi.
Bude bít zemi holí svých úst,
usmrtí bezbožného dechem svých rtů.
⁵Spravedlnost bude provazem jeho beder
a věrnost bude pásem jeho ledví.

⁶Vlk bude přebývat s beránkem,
levhart si lehne vedle kozlátka,
tele a lvíče budou žrát pospolu
a malý chlapec je bude vodit.
⁷Pást se bude kráva s medvědicí,
jejich mláďata ulehnou spolu,
lev bude žrát jako býk plevy.
⁸Kojenec si bude hrát
nad dírou zmije,
a nemluvně sáhne rukou
do skrýše jedovatého hada.
⁹Nikdo nebude škodit ani zabíjet
na celé mé svaté hoře,
protože poznání Hospodina naplní zemi,
tak jako vody pokrývají moře.

¹⁰Tehdy se objeví kořen Jesse
jako znamení národům;
pohané ho budou hledat
a jeho sídlo bude slavné.
¹¹V ten den opět vztáhne Pán svou ruku,
aby získal zbytek svého lidu,
který zbyl po vyhnanství v Asýrii a Egyptu,
Pathrosu a Etiopii,
Elamu a Šinearu,
Chamatu a na mořských ostrovech.
¹²Zdvihne znamení národům,
sebere rozprchlé z Izraele
a rozptýlené z Judy shromáždí od čtyř stran země.
¹³Zmizí Efraimova žárlivost
a sokové Judy budou vyhlazeni.
Efraim už nebude žárlit na Judu
a Juda nebude bojovat proti Efraimovi.
¹⁴Na západě se vrhnou na svahy Filišťanů,
spolu oloupí syny Východu,
vztáhnou svou ruku na Edomity a Moabity,
i Ammonité je budou poslouchat.

¹⁵Hospodin vysuší záliv Egyptského moře,
silou svého dechu zdvihne svou ruku na Řeku
a rozrazí ji na sedm ramen,
takže se dá přejít v sandálech.
¹⁶Tak vznikne cesta pro zbytek mého lidu,
který bude ušetřen od Asýrie,
jako ji měl Izrael v den,
kdy vystupoval z egyptské země.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Bernarda

     Láska si sama stačí, líbí se sama sebou a kvůli sobě. Je sama sobě zásluhou i odměnou. Láska nehledá důvod ani plod svého bytí mimo sebe: jejím plodem je to, že miluje. Miluji, protože miluji; miluji, abych miloval. Láska je něčím velikým, vrací-li se k svému počátku, má-li zpětný vztah k svému původu, vlévá-li se opět do svého pramene, aby z něho stále čerpala a ustavičně z něho vyvěrala. Ze všech hnutí, myšlenek a citů duše je láska to jediné, čím může tvor, i když ne stejnou mírou, dávat odpověď svému Tvůrci, nebo mu splácet něčím podobným. Neboť když Bůh miluje, nechce nic jiného, než aby byl milován. Pro nic jiného nemiluje, než aby byl milován, neboť ví, že právě láska učiní blaženými ty, kdo ho budou milovat.
     Láska Ženicha, či spíše Ženich, jenž je láska sama, žádá za svou lásku jen lásku a věrnost. Proto budiž dovoleno té, která je milována, aby splácela láskou. Což by mohla nemilovat nevěsta, a to nevěsta Lásky? Což by mohla být Láska nemilována?
     Právem se vzdává nevěsta všech jiných náklonností a celá se věnuje jedině lásce, neboť má dávat odpověď lásce tím, že ji miluje. Ale i kdyby se zcela rozplynula láskou, co je to ve srovnání s věčným prouděním onoho pramene? Vždyť milující a Láska, duše a Slovo, nevěsta a Ženich, Stvořitel a tvor neoplývají stejnou hojností: je mezi nimi takový rozdíl, jako mezi tím, kdo žízní, a pramenem.
     Co z toho tedy vyplývá? Nesplní se nikdy přání té, která touží po sňatku, vzdychá, plane žárem lásky a s velikou důvěrou čeká? Vyjde její přání zcela naprázdno proto, že ona nemůže udržet krok s obrem, nemůže závodit v sladkosti s medem, v mírnosti s beránkem, v bělosti s lilií, v jasnosti se sluncem, v lásce s tím, který je láska sama? Nikoliv. Neboť i když tvor miluje méně, protože jeho možnosti jsou menší, miluje-li celou svou bytostí, nic v té lásce nechybí, protože je celá. A když takto miluje, rovná se to sňatku, neboť na tuto její lásku nemůže být odpovědí láska menší, a v oboustranné shodě spočívá plné a dokonalé manželství. Jen ať nikdo nepochybuje o tom, že duše je božským Slovem milována dříve a více.

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.

Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)

¹ Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
      ve své věrnosti mou prosbu přijmi, *
      ve své spravedlnosti mě vyslyš!
² Nechtěj soudit svého služebníka, *
      nikdo z živých není tobě práv. –

³ Nepřítel mě stíhá, život deptá, *
      v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
⁴ A můj duch už ve mně ochabuje, *
      srdce trne, sevřeno v mém nitru.
⁵ Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
      stále myslím na všechny tvé činy, *
      uvažuji o díle tvých rukou.
⁶ K tobě rozpřahuji obě paže, *
      žízním po tobě jak zprahlá země. –

⁷ Pane, vyslyš mě a neotálej, *
      jsem už duchem vysílen a chřadnu!
   Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven *
      těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!
⁸ Dej mi zrána zakusit tvou milost, *
      protože já důvěřuji v tebe.
   Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet, *
      neboť k tobě pozdvihuji duši.
⁹ Vysvoboď mě od nepřátel, Pane, *
      protože má záchrana je v tobě!
¹⁰ Uč mě jednat podle vůle tvé, *
      protože jsi jenom ty můj Bůh. –

   Dobrotivým duchem svým mě veď,*
      abych kráčel rovnou krajinou.
¹¹ Pro své jméno, Pane, oživ mě, *
      pro svou spravedlnost osvoboď.

     ¹²  [Pro svou milost nepřátele znič, †
          zahub všechny, kdo mě sužují! *
          Protože jsem já tvůj služebník.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.

Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.

¹⁰ Radujte se s Jeruzalémem, *
       všichni, kdo ho máte rádi, slavte jej!
    Jásejte a radujte se s ním všichni, *
       kdo jste se nad ním rmoutili,
¹¹ abyste se do sytosti nasáli *
       na jeho prsou, která potěšují,
    abyste se s rozkoší napili *
       ze zdroje jeho slávy. –

¹² Neboť toto praví Pán: *
       Hle, jako řeku k němu přivedu pokoj,
    jak rozvodněný potok *
       slávu národů, kterou budete sát.
    K prsům vás budou pozvedat, *
       na klíně laskat. –

¹³ Jako když někoho utěšuje matka, †
       tak já potěším vás, *
       v Jeruzalémě vám poskytnu útěchu.
¹⁴ Ano, uvidíte to, a vaše srdce se bude radovat, *
       a vaše kosti se napřímí jako tráva.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.

Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.

Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.

¹ Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
      milé je rozeznít chvalozpěvy. –

² Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
      shromáždil hloučky Izraele.
³ Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
      obváže jejich bolavé rány.
⁴ Počet hvězd on stanovil pevně, *
      každou z nich umí nazvat jménem.
⁵ Náš Pán je velký a přemocný silou, *
      jeho moudrost je nezměřitelná. –
⁶ Pán je oporou ponížených, *
      bezbožné zato až k zemi sráží. –

⁷ Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
      na harfu hrejte našemu Bohu!
⁸ On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
      on je, kdo deště pro zemi chystá,
   travinám na horách dává vzcházet, *
      osivu na polích obdělaných.
⁹ On je, kdo zvířatům potravu dává, *
      mláďatům havraním to, po čem křičí.
¹⁰ Nehledá radost v síle koní, *
      nelibuje si ve svalech mužů.
¹¹ Pánu se líbí bohabojní, *
      ti, kdo se svěřují do jeho lásky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
V. Neboť ty stal ses mi pomocníkem.
R. O tobě rozjímám.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatý Bernard byl osvícen jasem věčného Slova a zazářil v celé Církvi světlem víry a učenosti.

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatý Bernard byl osvícen jasem věčného Slova a zazářil v celé Církvi světlem víry a učenosti.

PROSBY
Bůh je spása svého lidu. Proto ho oslavujme a volejme:
     BOŽE, TY JSI NÁŠ ŽIVOT.

Požehnaný jsi Otče našeho Pána Ježíše Krista, ty jsi tak nesmírně milosrdný, žes nám daroval nový život,
— abychom měli živou naději skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Ty jsi stvořil člověka k svému obrazu a v Kristu jsi ho obnovil,
— učiň, ať jsme Kristu podobní.
Do našich srdcí zraněných závistí a nenávistí
— vlej lásku Svatého Ducha.
Dej dělníkům práci, hladovým chléb a zarmouceným radost,
— všem lidem svou milost a spásu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys dal svatému opatu Bernardovi milost, aby byl světlem v tvé Církvi a horlil pro její obnovu; na jeho přímluvu naplň také nás podobnou horlivostí ducha, abychom žili jako děti světla. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie