Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. září 2024
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Anglie apoštole, již
s anděly v nebi blažen dlíš,
Řehoři, stůj zas jako dřív
při národech už věřících.

Bohatstvím, světa nádherou
a jeho slávou veškerou
pohrdáš, abys v žití svém
šel chud za chudým Ježíšem.

Kristus, velekněz nejvyšší,
v čelo Církve tě povýší,
po Petru stolec přejímáš
i jeho zásad věrně dbáš.

Vyložit umíš mistrně
výroky Písma tajemné,
a sama Pravda učí tě
proniknout v taje ukryté.

Ty veleknězi výtečný,
výkvěte, světlo církevní,
nás v nebezpečí nezanech,
když dbáš nás ve svých příkazech.

Nezrozenému Otci čest
i Synu, jenž jediný jest,
buď rovnému jim Plameni
moc, úcta, stejné klanění. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

¹ Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!
² Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

³ Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.
⁴ Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

⁵ Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.
⁶ Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

⁷ Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.
⁸ Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.
⁹ Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

¹⁰ Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!
¹¹ Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

¹² Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.
¹³ Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

¹⁴ Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.
¹⁵ Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

¹⁶ Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;
¹⁷ protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

¹⁸ Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.
¹⁹ V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

²⁰ Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

²¹ Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.
²² Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

²³ Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.
²⁴ Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

²⁵ Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.
²⁶ Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

²⁷ Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.
²⁸ Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.
²⁹ Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

³⁰ Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.
³¹ V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.
³² Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.
³³ Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

³⁴ Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.
³⁵ Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:
³⁶ přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

³⁷ Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.
³⁸ Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.
³⁹ Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.
⁴⁰ Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R. Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

⁷Svedl jsi mě, Hospodine, a dal jsem se svést;
byl jsi silnější než já a přemohls mě!
Celý den jsem na posměch,
všichni se mi vysmívají.
⁸Kdykoli mluvím, musím křičet,
ohlašovat násilí a zpustošení;
Hospodinovo slovo se mi stalo
pohanou a posměchem po celý den.
⁹Řekl jsem si: "Nebudu se již o něho starat,
nebudu již mluvit jeho jménem."
Tu se jeho slovo stalo v mém nitru hořícím ohněm,
zavřeným v mých kostech;
snažil jsem se ho snést,
ale nebylo to možné.

¹⁰>Ano, slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých:
"Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!"
I ti, kteří se mnou žili v přátelství,
číhají na můj pád:
"Snad se dá svést a zmocníme se ho
a pomstíme se na něm! "

¹¹Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník;
proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic nesvedou.
Velmi budou zahanbeni, neboť ničeho nedosáhnou;
bude to věčná hanba, nezapomene se na ni.
¹²Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivého,
který vidíš ledví i srdce,
kéž uzřím tvou pomstu nad nimi,
neboť tobě jsem svěřil svou při.

¹³Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina,
že vysvobodil život ubohého z ruky zlosynů!

¹⁴Zlořečený den, kdy jsem se zrodil!
Ať není požehnán den, kdy mě má matka porodila!
¹⁵Zlořečený muž, který zvěstoval mému otci:
"Narodilo se ti dítě, chlapeček"
a rozradoval ho!
¹⁶Ať je tomu člověku, jako je městům,
která Hospodin vyvrátil bez slitování;
ať z jitra slyší poplach
a válečný lomoz o polednách,
¹⁷protože mě nezabil hned v mateřském lůně,
aby moje matka byla mým hrobem
a její život byl těhotný věčně.
¹⁸Proč jsem vyšel z mateřského lůna,
abych viděl jen útrapy a bolest,
aby mé dny uplynuly v hanbě?

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého Řehoře Velikého na Ezechiela

     Synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům.¹ Stojí za zmínku, že Bůh toho, koho posílá kázat, nazývá strážným. Strážný totiž vždycky stojí na vyvýšeném místě, aby viděl už zdaleka, co se blíží. A každý, kdo je ustanoven strážným lidu, má být na výši svým životem, aby mohl tím, že vidí dopředu, pomáhat druhým.
     Jak je mi těžké to říkat. Vždyť těmito slovy soudím sám sebe, neboť nekážu tak, jak bych měl, a pokud přece jen tak kážu, můj život tomu neodpovídá.
     Nepopírám svou vinu, vidím svou tupost a nedbalost. Snad už pro toto vyznání viny dosáhnu u milosrdného soudce uznání. Když jsem byl v klášteře, dovedl jsem zdržovat svůj jazyk od všech planých řečí a téměř stále upínat svou mysl k modlitbě. Ale od té doby, co jsem vzal na sebe břemeno pastýřské služby, nemůže být duch ustavičně usebrán, protože se musí zabývat mnoha záležitostmi.
     Jsem nucen projednávat záležitosti církevních obcí a hned zase klášterů; často musím posuzovat život a činy jednotlivců; hned se zase musím zabývat nějakými občanskými věcmi; hned zase naříkat nad vražedným vpádem barbarů a bát se vlků, číhajících na svěřené stádo; hned zase učinit opatření, aby nezůstali bez prostředků ti, kdo jsou vázáni řeholními pravidly; tu zase s klidnou myslí snášet nějaké lupiče, a jindy se jim naopak postavit na odpor a přitom se snažit zachovat lásku.
     Když je mysl tak rozptýlená a rozpolcená a musí věnovat pozornost tolika a tak důležitým věcem, kdy se má vrátit do sebe, aby se cele soustředila ke kázání a neopouštěla službu hlásání slova? A protože mě mé postavení často přivádí do styku se světskými lidmi, povoluji někdy v kázni jazyka. Neboť jestliže nad sebou stále přísně bdím, jsem si vědom toho, že slabší přede mnou utíkají a já je nikdy nepřitáhnu k tomu, k čemu bych chtěl. Proto často trpělivě poslouchám i jejich zbytečné řeči. Protože však i já jsem slabý, stane se, jsem-li na chvíli zatažen do planého povídání, že pak sám začnu rád mluvit o tom, co jsem na začátku nechtěl ani slyšet; a tak do čeho se mi nechtělo spadnout, v tom potom ležím docela rád.
     Co jsem to tedy za strážného, když nestojím na hoře, kde mám konat svou službu, ale dosud ležím v údolí slabosti? Ale stvořitel a vykupitel lidského pokolení je mocný; on může mně nehodnému dát, aby byl můj život na výši a moje kázání bylo účinné. Vždyť z lásky k němu se nešetřím, když hlásám jeho slovo.
     ¹ Ez 3, 17

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

¹ Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
      před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
² Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
      Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –

³ Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
      až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
⁴ Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
      a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –

⁵ Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.

¹⁰ Řekl jsem si: „Uprostřed života *
       mám sestoupit k branám podsvětí!“
    Bylo mi líto zbytku mých let, *
¹¹      a tak jsem si řekl:
    „Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
       ani člověka mezi pozemšťany.“ –

¹² Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
       jako stan kočovníků: –

    můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
      je jako tkanina od stavu odřezaná; *
¹³        ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

    Už od rána o pomoc volám, †
       je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
     ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

¹⁴ Jako když holátko ve strachu pípá, †
       jako když holub mláďata volá, *
       tak je můj nářek;
    zemdlený zrak upírám k nebi, *
       mně úzko je, pomoz mi, Pane! –

¹⁷ A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
       všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –

¹⁸ Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
       a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –

¹⁹ Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
       o tvé věrnosti otec vypráví synům. –

²⁰ Zachovej mě, Pane, a po celý život *
       zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)

² Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
      tobě plnění slibů. –

³ Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
      břímě svých hříchů ti nese.
⁴ Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
      ty však je zahladit umíš. –

⁵ Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
      kdo v tvých nádvořích bydlí!
   Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
      neboť tvůj chrám je svatý.
⁶ Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
      Bože, záchrano naše, *
      naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –

⁷ Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
⁸     ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
      i všech národů vřavu.
⁹ Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
       nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –

¹⁰ Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
       její bohatství množíš.
    Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
       takto pečuješ o ni.
¹¹ Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
       zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –

¹² Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
       všudy jde za tebou hojnost.
¹³ Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
¹⁴     louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
       Všechno to jásá a zpívá.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. S úsvitem přicházím, o pomoc prosím.
R. S důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatý Řehoř byl vynikajícím pastýřem svého lidu a zanechal nám příklad i návod k vedení duší.

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatý Řehoř byl vynikajícím pastýřem svého lidu a zanechal nám příklad i návod k vedení duší.

PROSBY
Dobrořečme našemu Spasiteli, neboť on svým zmrtvýchvstáním ozářil svět, a pokorně ho vzývejme:
     DEJ, PANE, AŤ VYTRVÁME NA TVÉ CESTĚ.

Pane Ježíši, ranní modlitbou oslavujeme tvé zmrtvýchvstání,
— ať náš den prozáří naděje, která pramení z tvé slávy.
Pane, přijmi naše dobré úmysly a předsevzetí
— jako prvotiny tohoto dne.
Uděl nám, ať dnes rosteme v tvé lásce,
— aby všechno prospívalo k dobru našemu i všech lidí.
Pane, dej, ať tak svítí naše světlo před lidmi,
— aby viděli naše dobré skutky a velebili nebeského Otce.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ty se dobrotivě staráš o svůj lid a vládneš mu mocí své lásky; na přímluvu svatého papeže Řehoře vyslyš naše prosby za ty, kterým jsi svěřil vedení své Církve: naplň je duchem moudrosti, aby jejich služba přinášela tvému lidu užitek, a odměň jejich práci věčnou radostí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie