[ nová verze ]
18. leden 2023, Středa
2. týden žaltáře
Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. leden 2023 Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Božské mateřství spojuje Pannu Marii s jejím Synem "a pro své zvláštní úkoly a milosti je také vnitřně spojena s Církví" (II. vat. sněm, Konst. o Církvi,
č. 63). Už sv. Ambrož učil, že Bohorodička je vzorem Církve ve víře, lásce a dokonalé jednotě s Kristem (Exp. in Luc. II, 7: PL 15, 1555). Společná úcta Bohorodičky zůstala
trvalým poutem mezi západními a východními křesťany i po jejich rozdělení. Proto také bylo úsilí o obnovení jejich jednoty často svěřováno pod její ochranu (např.: v
encyklice Lva XIII. "Adiutricem populi", 5. IX. 1895). Tuto skutečnost má vyjádřit i liturgické slavení dnešní památky, povolené pro naše diecéze 10.IX.1966.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Marii, Matku převlídnou,
kterou ctí Západ s Východem,
jitřenka zdraví září svou
před blízkým slunce příchodem.
Když Země při rotaci své
zbavuje stínů svoji tvář,
zjasní se Východ nejdříve,
pak dál se šíří denní zář.
To světlo po něm s radostí
postupně Západ přejímá,
na téhož světla bohatství
každý z nich rovný podíl má.
Maria, Světla Matičko,
dej, ať tvůj požehnaný jas,
půvabná jitřní hvězdičko,
naplní blahem svým svět náš.
Jas pravdy rozlej v temnoty,
utuž v nás lásku láskou svou.
Buď nejen Matkou jednoty,
nýbrž i její zárukou.
Dej, trojjediný Bože náš,
jenž dlaní svou svět objímáš,
ať děti Matky jediné,
za Pastýřem týmž kráčíme. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I
2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
abych se neprohřešil jazykem;
a pokud bude bezbožník stát blízko, *
budu svá ústa držet na uzdě. –
3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
ale má bolest jen se zjitřila,
4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
a já jsem musil nahlas promluvit:
5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
a jakou míru dní mám před sebou, *
ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –
6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
v tvých očích je můj život jako nic, *
a každý člověk jenom jako dech,
7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
jen jako dech je všechno bohatství, *
jež hromadí a neví pro koho.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
II
8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
Jen k tobě upínám svou naději.
9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
bláznům mě nenechávej na posměch!
10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
protože všechno je tvé řízení. –
11 Odejmi ode mne své navštívení! *
Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
a ničíš jeho nádheru jak mol: *
je každý člověk jenom jako dech. –
13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
poutník, jak všichni moji otcové.
14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
dříve než odejdu a zaniknu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)
3 Co ty tak silácky se chlubíš *
špatností vůči zbožným?
4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
jazyk máš jako břitvu.
5 Zlo ti je milejší než dobro, *
lež ti je víc než pravda.
6 Máš rád jen zraňující slova, *
jazyku pomlouvačný! –
7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
ze stanu vyvleče tě, *
ze země živých vytne.
8 Dobří to spatří plni bázně, *
on sám jim bude pro smích:
9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
hledat své útočiště,
jen v majetek svůj doufal, *
na ničemnosti stavěl.“ –
10 Já však se jak strom olivový *
zelenám v domě Božím,
spoléhám vždy a stále *
na Boží slitování.
11 Navždy ti budu vzdávat díky *
za toto tvoje dílo,
tvé jméno před věrnými chválit *
za tvoji dobrotivost.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
V.
Doufám, Pane, z duše doufám.
R.
Na tvé slovo vyčkávám.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
7, 6-14; 8, 1-6
Izrael, národ vyvolený
Mojžíš řekl lidu:
„Jsi lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu; tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh,
abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země. Hospodin si ve
vás zalíbil, vyvolil si vás ne proto, že byste byli četnější než všechny národy;
vždyť jste mezi všemi národy nejmenší! Jen z lásky k vám, a proto, že Hospodin
zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a
vykoupil z domu otroctví, z ruky faraóna, egyptského krále. Pochop tedy, že
Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku až
do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají na jeho příkazy, ale trestá
právě toho, kdo jej nenávidí, tím, že ho zahubí; nebude odkládat, ale potrestá
právě toho, kdo jej nenávidí. Proto zachovávejte příkazy, zákony a ustanovení,
které vám já dnes přikazuji, a plňte je!
Za to, že tato ustanovení budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude
Hospodin, tvůj Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým
otcům. Bude tě milovat a bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého
života i plodu tvé role, tvému obilí, tvému moštu, tvému oleji, vrhu tvého skotu
a přírůstku tvého bravu na zemi, o níž se přísahou zavázal tvým otcům, že ti ji
dá. Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka.
Bedlivě dodržujte každý příkaz, který ti dnes přikazuji, abyste zůstali naživu,
rozmnožili se a osadili zemi, kterou přísežně přislíbil Hospodin vašim otcům.
Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh, čtyřicet let na
poušti, aby tě pokořil, aby tě zkoušel, aby poznal, co je v tvém srdci, zda
budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne.
Pokořil tě, dal ti pocítit hlad a nasytil tě manou, kterou jsi neznal ani ty ani
tvoji otcové, aby tě poučil, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk může
žít vším, co vychází z Hospodinových úst. Po těch čtyřicet let tvůj šat na tobě
nezvetšel a noha ti neotekla. Uznej tedy ve svém srdci, že tě Hospodin, tvůj
Bůh, vychovával, jako vychovává muž svého syna. Proto budeš dbát na přikázání
Hospodina, svého Boha, chodit po jeho cestách a jeho se bát.“
RESPONSORIUM
1 Jan 4, 10b.16a; Iz 63, 8b.9b
O.
Bůh si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
* My jsme uvěřili a poznali jsme lásku, jakou má
Bůh k nám.
V.
Pán se nám stal Spasitelem, on sám nás ve své lásce vykoupil.
* My jsme uvěřili a poznali jsme lásku, jakou má
Bůh k nám.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu roudnického převora Petra Klarifikátora
(De congruentia epistolae ex libro Canticorum desumptae cum festo Visitationis B.M.V., circa finem:
Bibl. Capit. metrop. Pragensis, sign. D 57, f. 205)
Modlitba k Panně Marii za jednotu Církve
K tobě ať se obrací má modlitba, blažená Panno, neboť tvůj sladký hlas nedoléhá ani tak k lidskému sluchu,
jako spíše k srdci Miláčkovu.1 K tobě volám, mocná vládkyně světa, Matko Boží, požehnaná rodičko Života, prostřednice lidského pokolení,
přímluvkyně hříšníků.
Pospěš na pomoc, ať nejsme rozchváceni, ať nejsme zničeni, ať se nerozštěpíme. Povstaň, buď k nám dobrotivá,
povstaň, buď k nám milostivá, povstaň, my sami nemůžeme povstat pod tíhou svých hříchů, abychom ukázali svou bídu.
Povstaň, přítelkyně, těšitelko ubohých a opuštěných a přítelkyně hříšníků, svazkem pokoje spoj znesvářené,
vždyť v tobě se spojily v podivuhodnou jednotu tak rozdílné přirozenosti tvého Syna. Spoj protiklady tak rozdílných chtění, záměrů, citů
a názorů pevným poutem opravdové a dokonalé lásky. Přijď nám na pomoc! My sami nechceme, ba ani nemůžeme přijít, protože nám brání
ctižádost, lakota, marnivost a vášeň. Přijď tedy ty k nám!
Kéž tvé neporušené panenství vyrovná vinu naší porušenosti, a tvá pravá, Bohu milá pokora naši nadutou domýšlivost;
kéž tvá všem široce rozevřená láska přikryje ubohost našeho sobectví a tvá neposkvrněná čistota kéž zahladí skvrnu našeho rozštěpení,
které jsme způsobili všemi těmito proviněními. Co si sami nezasloužíme, ať nám dá Bůh na tvou slavnou přímluvu.
1 srov. Pís 2, 14
RESPONSORIUM
O.
Ó Panno, ty sama znáš naši tíseň lépe, než ti můžeme vypovědět. *
Přijď nám na pomoc!
V.
Toužíme po jednotě, ale sami nemůžeme povstat pod tíhou svých hříchů. *
Přijď nám na pomoc!
PSALMODIE
Ant. 1 Jediným světlem je Kristova Církev; všude se šíří, a přitom zůstává jediným tělem.
Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jediným světlem je Kristova Církev; všude se šíří, a přitom zůstává jediným tělem.
Ant. 2 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech; je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech; je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
Ant. 3 Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle.
Žalm 149
Jásot svatých
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jer 32, 37a.38-40a
Tak praví Hospodin: "Shromáždím je ze všech zemí. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem.
Dám jim jedno srdce a jedno pravidlo k životu, aby se mě báli po všechny dny, a bude dobře
jim i jejich synům. Sjednám s nimi věčnou smlouvu, že jim nepřestanu prokazovat dobro."
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Shromáždím vás ze všech národů. *Bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
R. Shromáždím vás ze všech národů. *Bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
V. Budete mít jedno srdce a jednu duši.
R. Bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Shromáždím vás ze všech národů. *Bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Všichni jednomyslně setrvávali v modlitbách spolu se
ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Všichni jednomyslně setrvávali v modlitbách spolu se
ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými.
PROSBY
Pán Ježíš vede svůj lid k jednotě víry a lásky. Proto k němu s důvěrou volejme:
SJEDNOŤ VŠECHNY KŘESŤANY.
Pane Ježíši Kriste, Synu Panny Marie, shromažďuj svůj lid ze všech končin země
— a veď ho k plnosti pravdy a k dokonalosti lásky.
Otvírej naše srdce, abychom slyšeli tvé slovo
— a všichni se jím ochotně řídili.
Sešli nám svého Svatého Ducha, abychom byli jedno srdce a jedna duše
— a mohli tě společně chválit.
Posiluj nás, abychom byli věrni svému vyvolení
— a milovali se navzájem, jako tys miloval nás.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty shromažďuješ rozptýlené národy, aby vytvářely jednotu ve tvém milovaném Synu a
dosáhly spásy; na přímluvu jeho Matky, Panny Marie, dej, ať tě celé lidstvo společně chválí v
jedné Církvi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|