Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. květen 2017
Doba velikonoční, 4. týden
4. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.

Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.

Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.

Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň! Aleluja.

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

¹ Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!
² Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

³ Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;
⁴ tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;
⁵ on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

⁶ Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.
⁷ Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň! Aleluja.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý. Aleluja.

⁸ Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.
⁹ Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.
¹⁰ Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

¹¹ Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.
¹² Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.
¹³ Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

¹⁴ Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.
¹⁵ Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,
¹⁶ zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý. Aleluja.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně. Aleluja.

¹⁷ Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí
¹⁸ u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.
¹⁹ Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

²⁰ Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!
²¹ Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!
²² Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně. Aleluja.

V. Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O. Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     Já, Jan, ^14.14měl jsem vidění, a hle – bílý oblak a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka. Na hlavě měl zlatý věnec a v ruce ostrý srp. ¹⁵Potom vyšel z chrámu jiný anděl a silným hlasem volal na toho, který seděl na oblaku: „Dej se do práce svým srpem a žni! Přišla totiž hodina žně, obilí na zemi je úplně zralé.“ ¹⁶A tehdy ten, který seděl na oblaku, pustil se na zemi do práce svým srpem, a země byla požata.
     ¹⁷Pak vyšel z chrámu v nebi ještě jiný anděl a také měl ostrý srp. ¹⁸Další anděl vyšel od oltáře, ten, který má moc nad ohněm, a zavolal silným hlasem na toho, který držel ostrý srp: „Dej se do práce svým ostrým srpem a uřež hrozny z pozemské vinice, protože bobule na ní jsou už úplně zralé.“ ¹⁹Pustil se tedy anděl svým srpem do práce na zemi, uřezal hrozny z pozemské vinice a naházel je do velkého lisu Božího hněvu. ²⁰Lisovalo se mimo město a z lisu tekla krev a sahala koním až po uzdu na vzdálenost tisíc šest set honů.
     ^15.1A potom jsem viděl na nebi další znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů se sedmi posledními ranami, kterými se dovrší Boží hněv.
     ²A viděl jsem něco jako průzračné moře smíšené s ohněm. U toho průzračného moře stáli ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, s jejím obrazem a s číslem vyjadřujícím její jméno. Měli citery ke chvále Boží ³a zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka, a píseň Beránkovu:
„Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky,
Pane, Bože vševládný!
Spravedlivé a spolehlivé jsou tvé cesty,
králi národů!
⁴Kdo by nevzdával, Pane, úctu
a slávu tvému jménu?
Vždyť ty jediný jsi svatý!
Všechny národy přijdou
a budou se před tebou klanět,
neboť se ukázalo,
že tvá rozhodnutí jsou spravedlivá.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O Trojici“ od svatého biskupa Hilaria z Poitiers

     Jestliže se opravdu Slovo stalo tělem,¹ pak také my opravdu přijímáme v Pánově pokrmu toto vtělené Slovo. Právem proto věříme, že v nás přirozeně zůstává; vždyť jakmile se narodil jako člověk, přijal také jednou provždy přirozenost našeho těla a svou lidskou přirozenost spojil ve spasitelném znamení těla, na němž máme účast, s přirozeností věčnou. A tak tvoříme všichni jednotu, neboť v Kristu je Otec a v nás je Kristus.² Nuže, prostřednictvím těla je Kristus v nás a my jsme v něm; a to, co jsme my, je spolu s ním v Bohu.
     Do jaké míry v něm prostřednictvím svátosti společenství těla a krve jsme, dosvědčuje on sám, když říká: Tento svět mě už neuvidí. Ale vy mě uvidíte, protože já jsem živ a také vy budete živi. Neboť já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.³ Kdyby měl přitom na mysli pouze jednotu vůle, proč by vykládal přímo o tom, jakého stupně a řádu má být jednota, která se má uskutečnit? Což ne proto, abychom věřili, že zatímco on je v Otci svou božskou přirozeností, my v něm jsme naopak v  důsledku jeho tělesného zrození a on je přítomen v nás ve svátostném tajemství? Tak se tedy vysvětluje dokonalá jednota dosažená skrze Prostředníka: že zatímco my zůstáváme v něm, zůstává on v Otci, a zůstávaje v Otci zůstává v nás. A tak tedy dosahujeme jednoty s Otcem: když se Synem, který je v Otci přirozeně přítomen na základě svého zrození, jsme přirozeně v Otci také my, protože Syn v nás přirozeně zůstává.
     O povaze této přirozené jednoty v nás říká on sám: Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.⁴ Nebude v něm zajisté nikdo jiný, než v kom bude on sám. Jedině kdo jí Kristovo tělo, bude mít v sobě to, co on sám přijal.
     O tajemství této dokonalé jednoty učil již dříve, když říkal: Tak jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mé tělo, bude žít ze mne.⁵ Žije tedy skrze Otce; a stejným způsobem, jakým žije on skrze Otce, žijeme skrze jeho tělo i my.
     Každého přirovnání se užívá k lepšímu porozumění, abychom na základě předloženého příkladu pochopili, oč se jedná. Nuže, hlavním motivem našeho života je, že při vší své tělesnosti máme v sobě Krista. Ten v nás zůstává skrze svoje tělo a my budeme žít skrze něho stejným způsobem, jakým žije on skrze Otce.
     ¹ Jan 1, 14
     ² srov. Jan 17, 21
     ³ srov. Jan 14, 19.20
     ⁴ Jan 6, 56
     ⁵ srov. Jan 6, 57

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích, aleluja.

Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

² Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
      zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
³ Procitni, moje citero a harfo! *
      S vámi teď půjdu budit červánky. –

⁴ Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
      tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
⁵ Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
      tvá věrnost přesahuje oblaka.
⁸ Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
      a nad veškerou zemí slávu svou!
⁷ Aby tví věrní byli zachráněni, *
      pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –

⁸ Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
      „Zvítězím a Sichem přidělím, *
      přeměřím i úval sukotský.
⁹ Galaád i Manasse mi patří, †
      rovněž i Efraim, má přilbice, *
      Juda pak má velitelská hůl.
¹⁰ Moáb je mou umývací mísou; †
      na Edom pak botu postavím, *
      jásat budu nad Filištínskem.“ –

¹¹ Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
      kdopak mě do Edomu provodí,
¹² ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
      a jenž už s naším vojskem netáhneš!
¹³ Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
      když pomoc od lidí je nicotná.
¹⁴ S Bohem však svedem divy udatenství, *
      on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích, aleluja.

Ant. 2 Pán dá vyrašit spravedlnosti a radostnému veselí přede všemi národy, aleluja.

^61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
          má duše jásá v mém Bohu:
       vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
          zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
       jako ženicha ozdobeného korunou, *
          jako nevěstu okrášlenou věncem. –

   ¹¹ Jako dává země vyrašit rostlinám *
          a zahrada vzejít setbě,
       tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
          radostnému veselí přede všemi národy. –

 ^62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
          pro Jeruzalém nebudu zticha,
       dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
          jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –

    ² A národy uzří tvého spravedlivého *
          a tvého slavného všichni králové.
       A nazvou tě novým jménem, *
          o kterém rozhodnou ústa Páně.
    ³ A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
          královskou čelenkou v ruce svého Boha. –

    ⁴ Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
          ani tvé zemi „Pustá“.
       A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
          a tvá země „Oblíbená“.
       Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
          tvá země bude obydlená. –

    ⁵ V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
          v tobě budou přebývat tvoje děti.
       Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
          tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán dá vyrašit spravedlnosti a radostnému veselí přede všemi národy, aleluja.

Ant. 3 Pán je král a bude vládnout na věky, Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti, aleluja.

Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

¹ Oslavuj, moje duše, Pána! †
²     Slavit chci Pána po celý život, *
      hrát svému Bohu, co budu živ. –

³ V knížata důvěru nevkládejte, *
      v člověka, jenž je bezmocný:
⁴ vydechne duši, v svou zem se vrací, *
      veta je po jeho záměrech. –

   Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
⁵     kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
⁶ V toho, který stvořil nebesa i zem, *
      moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
   který zachovává věrnost na věky, *
⁷     utištěným dopomáhá k právu,
   hladovící nasycuje pokrmem. *
      Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –

⁸ Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
      Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
⁹ Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
      sirotkům a vdovám svoji pomoc.
   Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
      kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –

¹⁰ Pán je král a bude vládnout na věky, *
      Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je král a bude vládnout na věky, Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
V. Ten, který pro nás visel na kříži.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo věří ve mne, nezůstal v temnotě, praví Pán, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo věří ve mne, nezůstal v temnotě, praví Pán, aleluja.

PROSBY

Chvalme Boha za to, že se vzkříšený Kristus zjevil apoštolům, a prosme ho:
     BOŽE, DEJ NÁM ÚČAST NA SLÁVĚ KRISTOVĚ.

Bože, Otče světel, chválíme tě dnes za tvé milosrdenství,
— že jsi nás povolal do svého podivuhodného světla.
Očišťuj a posiluj mocí svého Ducha úsilí,
— jímž se lidská rodina snaží zlepšit své životní podmínky.
Posiluj nás, abychom se věnovali službě svým bližním
— a stali se spolu s nimi obětí tobě příjemnou.
Už na úsvitě nás naplň svou láskou, abychom tě chválili
— a po celý den se radovali z tvé dobroty.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ty dáváš věřícím život, poníženým slávu a spravedlivým blaženost; vyslyš naše pokorné prosby a z nevyčerpatelného pokladu své lásky naplňuj naši touhu po těchto darech, které jsi nám ve své štědrosti slíbil. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie