Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. listopad 2015
32. NEDĚLE BĚHEM ROKU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hle, už se noční prořídlý stín úží,
jitřenka září svěžím nachem růží.
Prosme teď všichni z upřímného srdce
    mocného Tvůrce.

Ať je Bůh k nám vždy plný smilování,
zbaví nás tísně a ve zdraví chrání,
otcovskou rukou uvede nás vděčné
    do vlasti věčné.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)

¹ Jásejte Bohu všechny země, *
²     zpívejte k slávě jeho jména!
³ Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
      skutky tvé moci tak podivuhodné, *
      že se i nepřítel poklonit musí!
⁴ Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
      ať zpívá k poctě tvého jména!“ –

⁵ Pojďte a vizte Boží skutky! *
      Úžasné je, co lidem činí.
⁶ Proměnil moře v suchou zemi, †
      potom i řeku přešli pěšky. *
      On je nám zdrojem radování!
⁷ On vládne navěky svou mocí, †
      národy sleduje svým zrakem, *
      zpupní se neodváží vzepřít. –

⁸ Národy, chvalte našeho Boha *
      a všude šiřte jeho chválu!
⁹ On naší duši daroval život, *
       našim nohám klopýtnout nedal. –

¹⁰ Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
       v plameni tříbil jako stříbro.
¹¹ Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
       na bedra vložils nám těžké břímě.
¹² Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
       prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
       vyvedls nás však do volnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

¹³ S obětním darem jdu do tvého domu, *
       abych ti splnil dané sliby,
¹⁴ tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
       jak ti je přednesla má ústa.
¹⁵ Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
       z beranů obětní dým ať stoupá, *
       býčky a kozly ti obětuji. –

¹⁶ Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
       povím, co Bůh mi dobrého činí.
¹⁷ Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
       a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
¹⁸ Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
       Bůh by mě jistě nevyslyšel.
¹⁹ Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
       mému volání popřál sluchu. –

²⁰ Pánu buď za to dík a chvála, †
       že moji modlitbu neodmítl, *
       a svou lásku mi neodepřel.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

V. Boží slovo je plné života a síly.
R. Ostřejší než každý dvojsečný meč.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Daniela

     ¹Třetího roku vlády judského krále Jehojakima přitáhl babylónský král Nabuchodonosor k Jeruzalému a  oblehl ho. ²Pán vydal do jeho moci judského krále Jehojakima i část z nádob Božího domu; Nabuchodonosor je dal odnést do země Šinearu, do domu svých bohů; nádoby dal uložit do pokladnice svých bohů.
     ³Král poručil nejvyššímu komorníku Ašpenazovi, aby přivedl z izraelských synů, z královského nebo šlechtického rodu ⁴jinochy, kteří by byli bez vady, půvabné postavy, vnímaví pro všechnu moudrost, schopní vzdělání, přístupní vědám, kteří by mohli konat službu v královském paláci. Měl je naučit chaldejskému písmu a jazyku. ⁵Král jim též určil na každý den stravu z královských pokrmů i z vína, které sám pil; měli být vychováváni po tři roky a po jejich uplynutí měli vykonávat službu před králem.
     ⁶Z Judovců byli mezi nimi Daniel, Chananjáh, Mišael a Azarjáh. Nejvyšší komorník jim dal jména: Danielovi Baltazar, Chananjáhovi Šadrach, Mišaelovi Mešach a Azarjáhovi Abednego. ⁸Daniel si však umínil, že se neposkvrní ani pokrmem, ani vínem z královského stolu; žádal proto nejvyššího komorníka, aby nebyl nucen se poskvrnit. ⁹Bůh vzbudil u nejvyššího komorníka milost a přízeň pro Daniela. ¹⁰Nejvyšší komorník však řekl Danielovi: „Bojím se jen svého pána, krále, který vám určil pokrm a nápoj; když uvidí, že jsou vaše tváře hubenější než ostatních jinochů, kteří jsou s vámi stejného stáří, uvalíte před králem vinu na mě.“
     ¹¹Daniel řekl tedy dozorci, kterého nejvyšší komorník ustanovil nad Danielem, Chananjáhem, Mišaelem a  Azarjáhem: ¹²„Nuže, učiň zkoušku se svými služebníky po deset dní: ať je nám dávána zelenina k jídlu a voda k pití; ¹³srovnej pak naši tvář s tváří jinochů, kteří jedí královský pokrm, a podle toho, co uvidíš, jednej se svými služebníky.“ ¹⁴On jim tedy vyhověl v té věci a zkusil to s nimi po deset dní.
     ¹⁵Po uplynutí deseti dní se ukázalo, že lépe vypadají a lépe jsou živeni než všichni jinoši, kteří požívali královský pokrm. ¹⁶Dozorce tedy rozkázal odnášet jejich příděl pokrmu a vína a dával jim zeleninu. ¹⁷Bůh pak dal těmto čtyřem jinochům vědění a pochopení pro každé písmo a moudrost; Daniel měl schopnost rozumět viděním a snům všeho druhu.
     ¹⁸Nejvyšší komorník je pak představil Nabuchodonosorovi, když se skončila králem stanovená doba, v  níž měli být uvedeni k němu. ¹⁹Král s nimi rozmlouval a nenašel se mezi všemi nikdo, jako byl Daniel, Chananjáh, Mišael a Azarjáh; zůstali tedy v královské službě. ²⁰V každém oboru vědy a moudrostí, na něž se král tázal, nalezl je desetkrát schopnější nad všechny hadače a zaklínače, kteří byli v celé jeho říši. ²¹Daniel tam zůstal až do prvního roku krále Kýra.

RESPOSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Ze starokřesťanské homilie z 2. století

     Bratři, o Ježíši Kristu máme smýšlet tak jako o Bohu, jako o soudci živých i mrtvých,¹ a pod svou spásou si nemáme představovat nic malého. Kdybychom si totiž představovali málo, také bychom doufali jen v malou odměnu. Ale ti, kdo své spáse rozumí takto, hřeší, a hřešíme i my, protože zapomínáme, odkud, kým a kam jsme byli povoláni a co pro nás snášel Ježíš Kristus, když za nás trpěl.
     Čím se mu za to odměníme a jaké ovoce přineseme, aby se rovnalo tomu, co nám dal on? Kolik dobrodiní mu vlastně dlužíme? Vždyť on nám dal světlo, jako Otec nás nazval svými dětmi a zachránil nás, když jsme hynuli. Jakou chválu mu tedy připravíme a co mu dáme odplatou za to, co jsme dostali? Vždyť jsme byli duchovně slepí, klaněli jsme se kameni a dřevu, zlatu, stříbru a mědi, dílu lidských rukou; a celý náš život nebyl nic než smrt. Ačkoli jsme byli obklíčeni temnotami a  měli zrak plný takové tmy, přece jsme prohlédli a z jeho vůle jsme zahnali mrak, který nás pokrýval.
     Smiloval se totiž nad námi a spasil nás, neboť byl hluboce pohnut, když viděl, jak jsme plni bludu a záhuby a že nemáme žádnou naději na záchranu, leda skrze něho. A tak nás povolal z nebytí, neboť chtěl, abychom byli.²
     Raduj se, neplodná, která jsi nerodila, propukni v jásot a volej, která jsi nezakusila porodní bolesti, protože mnohem více dětí bude mít opuštěná, než ta, která má muže.³ Když se říká, raduj se neplodná, která jsi nerodila, mluví se o nás, neboť dokud se naší Církvi nedostalo dětí, byla neplodná. A když se říká volej, která jsi nezakusila porodní bolesti, znamená to, že se máme neodbytně obracet k Bohu v modlitbách a neumdlévat jako rodičky. Když se říká, že mnohem více dětí bude mít opuštěná, než ta, která má muže, myslí se tím náš lid, který se zdál být osiřelý a Bohem opuštěný, ale teď, když věříme, je nás najednou víc, než těch, kteří si mysleli, že vlastní Boha.
     Jinde zase Písmo říká: Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky.⁴ To se říká proto, že hynoucí bylo třeba zachránit. Neboť veliké a podivuhodné není stavět to, co stojí, ale co padá. Tak i Kristus chtěl zachránit to, co hynulo; když jsme již hynuli, přišel a povolal nás, a zachránil mnohé.
     ¹ srov. Sk 10, 42
     ² srov. Žl 32 (33), 9
     ³ Iz 54, 1 (Vulg,.); srov. Gal 4, 27
     ⁴ Mk 2, 17

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, navěky jeho milosrdenství, aleluja.

Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)

¹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství! –
² Dům Izraelův ať jen stále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
³ Dům Áronův ať neustále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
⁴ Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“ –

⁵ Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
    a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.
⁶ Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
    co by mi mohli udělati lidé?
⁷ Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
    svrchu se dívám na své nepřátele. –

⁸ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než spoléhat se pouze na člověka.
⁹ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než na mocné se pouze spoléhati.

¹⁰ Obklíčili mě všichni pohané, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹¹ Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹² Obklíčili mě jako včelí roj, †
    jak oheň trní spalovali mě, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹³ Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
    Pán přesto zachránil mě před pádem.
¹⁴ Pán je má síla, je má statečnost, *
    a on se také stal mou záchranou. –

¹⁵ Hlasitý jásot nad zachráněním *
    pod stany spravedlivých zaznívá.
¹⁶ Pravice Páně mocně zasáhla, †
    pravice Páně pozvedla mě zas, *
    pravice Páně mocně zasáhla! –

¹⁷ Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
    o činech Páně vděčně vyprávět.
¹⁸ Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
    do rukou smrti však mě nevydal.
¹⁹ Otevřte mi brány spravedlivých, *
    projdu jimi Pánu díky vzdát! –

²⁰ Zde se otvírá ta brána Páně, *
    tudy spravedliví vcházejí. –

²¹ Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
    že jsem v tobě došel záchrany. –

²² Kámen, zavržený staviteli, *
    stal se náhle kvádrem nárožním.
²³ To se událo jen z moci Páně, *
    zázrak před našima očima.
²⁴ Toto je den způsobený Pánem, *
    jásavě se z něho radujme! –

²⁵ Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
    Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –

²⁶ „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
    My vám z domu Páně žehnáme!“ –

²⁷ Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
    Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
    vedoucí až k rohům oltáře! –

²⁸ Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
    tebe, svého Boha, velebím. –

²⁹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, navěky jeho milosrdenství, aleluja.

Ant. 2 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, aleluja.

⁵² Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –

    Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
       chvályhodné a vyvýšené na věky. –

⁵³ Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁴ Požehnaný jsi na trůně svého království, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁵ Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
       a vládneš nad cheruby, *
       chvályhodný a vyvýšený na věky. –

⁵⁶ Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
       chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁷ Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
       chvalte a vyvyšujte ho na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, aleluja.

Ant. 3 Vše, co má dech, ať Pána velebí, aleluja.

Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)

¹ Velebte Pána v jeho svatyni, *
      chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
² Chvalte ho za divy, jež učinil, *
      chvalte ho pro velikost svrchovanou! –

³ Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
      chvalte ho v doprovodu harf a citer!
⁴ Chvalte ho bubínky a vířením, *
      chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
⁵ Chvalte ho zvonivými cimbály, †
      chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
      Vše, co má dech, ať Pána velebí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vše, co má dech, ať Pána velebí, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.
R. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.
V. Hlásáme tvé divy.
R. Vzýváme tvé jméno.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Amen pravím vám: Tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.

Ant. k Zachariášovu kantiku Amen pravím vám: Tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.

PROSBY
Otevřme radostně své srdce Bohu mocnému a dobrotivému a vzdávejme mu chválu, vždyť on nás miluje a ví, co potřebujeme:
     BOŽE, CHVÁLÍME TĚ A DŮVĚŘUJEME V TEBE.

Dobrořečíme ti, všemohoucí Bože, Králi všeho světa, za to, že jsi nás hříšníky povolal,
— abychom poznávali tvou pravdu a sloužili tvé velebnosti.
Bože, tys nám otevřel bránu milosrdenství,
— učiň, ať nikdy nezbloudíme z cesty života.
Oslavujeme vzkříšení tvého milovaného Syna,
— dopřej nám, ať tento den prožijeme v duchovní radosti.
Dej svým věrným pravého ducha modlitby,
— abychom tě chválili a abychom ti vždycky a ve všem děkovali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám sílu překonávat všechno, co se nám staví do cesty, ať ti můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie