Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. listopad 2014
Druhé mezidobí, 33. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Tmy, mlhy, noci, soumraku,
vše, co svět vrhá do zmatků:
hle, svítá, bledne nebes pláň –
prchněte! Kristus kráčí k nám!

Tmy trhají se nad zemí
slunečním šípem zraněny,
věcem se barva vrací hned,
když slunce na ně upře hled.

Podobně se v nás temný stín
i s duší, vědomou svých vin,
když roztrhnou se mraky v ní,
pod Boží vládou rozjasní.

K tobě se, Kriste, hlásíme,
a z duše čisté, upřímné
na kolenou tě zkroušeni
vzýváme svými písněmi.

Buď našich smyslů stálá stráž,
rozjasni celý život náš.
Co skví se krásou falešnou,
to omyj čistou září svou.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

^10.3Tak praví Hospodin:
„Můj hněv se vznítil proti pastýřům,
potrestám kozly.
Ano, Hospodin zástupů navštěvuje
své stádce, dům Judův,
změní ho ve svého skvělého bojovného oře.
⁴Od něho je hlavní kůl stanu,
od něho kolík,
od něho bojový luk,
od něho však vyjde i každý vůdce.
⁵Budou jako hrdinové,
kteří rozšlapávají bláto ulic v bitvě,
budou bojovat, protože Hospodin je s nimi;
jezdci na koních budou zahanbeni.
⁶Judovu domu dám sílu
a vysvobodím dům Josefův;
přivedu je zpět, neboť se nad nimi smiluji;
budou, jako bych je nezavrhl,
vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh, a vyslyším je.

⁷Efraimité budou jako hrdinové,
jak po víně se zaraduje jejich srdce,
spatří to jejich synové a zajásají,
v Hospodinu zaplesá jejich srdce.

⁸Zapískám na ně, abych je shromáždil,
vždyť jsem je vykoupil,
bude jich mnoho tak jako dříve.
⁹Mezi národy je rozseji,
v dálných končinách na mě budou vzpomínat;
vychovají své děti a potom se vrátí.

¹⁰Přivedu je zpátky z egyptské země,
shromáždím je z Asýrie
a přivedu je do země Gileadu a Libanonu,
ani jim nebude stačit místo.
¹¹Projdou mořem úzkosti,
ale Hospodin srazí vlny do moře,
budou vysušeny všechny hlubiny řeky;
pokořena bude pýcha Asýrie,
veta bude po egyptském žezlu.
¹²Posílím je v Hospodinu
a v jeho jménu budou chodit“
– praví Hospodin.

^11.1Otevři, Libanone, své brány,
ať tvoje cedry pohltí oheň!
²Naříkej, cypřiši, že padl cedr,
jsou poraženy ty nejmohutnější!
Naříkejte, bašanské duby,
že je vymýcen neprostupný les!
³Mezi pastýři je slyšet nářek,
že je zpustošena jejich chlouba;
je slyšet řev lvíčat,
že je zničena pýcha Jordánu.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Spravedlivý raduje se z Pána, utíká se k němu, jím se chlubí každý, kdo je upřímného srdce.¹ Jistě jsme to zpívali ústy i srdcem. Tato slova říkalo Bohu jak křesťanovo svědomí, tak i  jeho jazyk: Spravedlivý raduje se ne ze světa, ale z Pána. Jinde je zase řečeno: Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.² Můžeš se ptát, odkud ta radost je. Nuže poslouchej: Spravedlivý raduje se z Pána. A jinde: Jen v Pánu měj své potěšení, po čem tvé srdce touží, on dá.³
     Co se nám tu naznačuje a nabízí? Co nařizuje a ukládá? Abychom se radovali v Hospodinu. Kdo se však může radovat z toho, co nevidí? Či snad Hospodina vidíme? To je nám teprve zaslíbeno. Nyní v Boha jen věříme, protože dokud jsme v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána.⁴ Tedy z  víry, ne z vidění. Kdy tedy nastane vidění? Až se naplní, co říká Jan: Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až se on ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.⁵
     A pak to bude nesmírné štěstí a dokonalá radost. To už se nebudeme kojit nadějí, ale bude nás sytit skutečnost sama.⁶ Ovšem už nyní, než k nám tato skutečnost přijde, než my k této skutečnosti dospějeme, bychom se měli radovat v Pánu. Vždyť už naděje, i když se stane skutečností později, obsahuje nemalou radost.
     Teď tedy milujeme v naději. Proto žalm říká: Spravedlivý raduje se z Pána. A protože ještě nevidíme, žalm dodává a doufá v něho.
     Máme už ovšem prvotiny Ducha,⁷ a snad i víc: Blížíme se k tomu, kterého milujeme, a i když nepatrně, zakoušíme už a ochutnáváme to, co jednou budeme chtivě jíst a pít.
     Jenže jak se můžeme radovat v Pánu, když je od nás daleko? Ale on by přece neměl být daleko! Je-li daleko, je to tvá vina. Miluj, a přiblíží se ti, miluj, a učiní si v tobě příbytek. Pán je blízko. O nic nemějte starost.⁸ Chceš vědět, jak je ti blízko, když miluješ? Bůh je láska.⁹
     Můžeš se mě zeptat: „Ale co je podle tebe láska?“ Láska je to, čím milujeme. A co milujeme? Nevýslovné dobro, štědře rozdávající dobro, dobro, které je Původcem všeho dobra. Ten, od něhož máš všechno, co tě těší, jistě potěší i tebe. Nemluvím tu o hříchu, neboť hřích je jediná věc, kterou nemáš od něho. Ale všechno ostatní, co máš, kromě hříchu, máš od něho.
     ¹ Žl 63 (64), 11 (Vet. lat.)
     ² Žl 96 (97), 11 (Vet. lat.)
     ³ Žl 36 (37), 4
     ⁴ srov. 2 Kor 5, 7.6
     ⁵ 1 Jan 3, 2
     ⁶ srov. 1 Kor 3, 2
     ⁷ srov. Řím 8, 23
     ⁸ Flp 4, 5-6
     ⁹ 1 Jan 4, 8

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.

Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)

² Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
      Boha se bát ho ani nenapadne. –

³ Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
      že nevidí a nezná odpor k hříchu.
⁴ Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
      zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
⁵ Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
      ničeho špatného se nezalekne. –

⁶ Pane, až k nebesům tvé slitování, *
      až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
⁷ Tvá spravedlnost jako velehory, †
      tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
      lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –

⁸ Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
      v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
⁹ Sytí se z hojných darů tvého domu, *
      z proudů svých slastí sám je napájíš.
¹⁰ Protože u tebe je pramen žití, *
       jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –

¹¹ Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
       svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
¹² Ať noha pyšného mě nepošlape, *
       ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
¹³ Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
       jsou svrženi a víckrát nepovstanou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.

Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.

¹ Začněte na bubny hrát Bohu, *
      pějte Pánu při cimbálech;
   Složte mu novou píseň, *
      velebte a vzývejte jeho jméno!
² Vždyť Bůh je Pán, *
       on potírá války. –

¹³ Zapějme Pánu chvalozpěv, *
       nové hymny zpívejme našemu Bohu.
   Pane a Vládce, tys veliký a slavný, †
       podivuhodný ve své síle, *
       překonat tebe nemůže nikdo. –

¹⁴ Všichni tvoji tvorové mají sloužit tobě, *
       neboť jsi řekl a byli.
    Poslal jsi svého Ducha a byli stvořeni *
       a není, kdo by odpíral tvému hlasu. –

¹⁵ Před tebou kolísají základy hor i vodstva, *
       skály jak vosk se rozplývají před tvou tváří.
    Ti však, kdo před tebou mají bázeň, *
       budou u tebe velicí ve všem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.

Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.

Sedí po pravici Otce a jeho království bude bez konce.

² Tleskejte do dlaní, národy všechny, *
      vzývejte Boha jásavým hlasem,
³ neboť je hrozný Pán svrchovaný, *
      je velekrálem nad celou zemí. –

⁴ On nám národy podrobuje, *
      on nám pohany pod nohy klade.
⁵ On pro nás vybral dědičnou zemi, *
      pýchu Jákoba, jehož má v lásce.
⁶ Bůh se vznáší v jásotu slávy, *
      Pán stoupá vzhůru v hlaholu rohů. –

⁷ Zpívejte Bohu, zpívejte písně, *
      zpívejte chvalozpěv našemu Králi!
⁸ Bůh totiž kraluje nad celým světem, *
      zazpívejte mu překrásnou píseň! –

⁹ Bůh je nad všemi národy králem, *
      Bůh sedí na svém přesvatém trůně.
¹⁰ Knížata národů svorně se druží *
       k národu Boha Abrahámova.
    Boží jsou všechny štíty světa, *
       on je nade vše svrchovaný.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
V. Na cestě své mě životem obdař.
R. K svým přikázáním.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

PROSBY
Děkujme Kristu a stále ho chvalme, neboť on chce nazvat svými bratry ty, které posvěcuje. Prosme ho tedy:
     PANE, POSVĚCUJ SVÉ BRATRY.

Radujeme se z tvého vzkříšení a zasvěcujeme ti počátek tohoto dne,
— dej, ať ti celý den děláme radost svou službou.
K naší spáse a radosti nám dáváš nový den jako znamení své lásky,
— obnovuj nás každý den ke své slávě.
Veď nás, abychom poznávali, že jsi přítomen v našich bratřích,
— a nalézali tě zvláště v zarmoucených a chudých.
Dej, ať žijeme v míru se všemi
— a nikomu neodplácíme zlým za zlé.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Vyslyš nás, Bože, náš Spasiteli, a veď nás, abychom jako děti světla žili podle pravdy a vydávali ti před lidmi svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie