[ nová verze ]
2. červenec 2014, Středa
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 13. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 2. červenec 2014 Druhé mezidobí, 13. týden 1. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Tmy, mlhy, noci, soumraku,
vše, co svět vrhá do zmatků:
hle, svítá, bledne nebes pláň –
prchněte! Kristus kráčí k nám!
Tmy trhají se nad zemí
slunečním šípem zraněny,
věcem se barva vrací hned,
když slunce na ně upře hled.
Podobně se v nás temný stín
i s duší, vědomou svých vin,
když roztrhnou se mraky v ní,
pod Boží vládou rozjasní.
K tobě se, Kriste, hlásíme,
a z duše čisté, upřímné
na kolenou tě zkroušeni
vzýváme svými písněmi.
Buď našich smyslů stálá stráž,
rozjasni celý život náš.
Co skví se krásou falešnou,
to omyj čistou září svou.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
II
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
III
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Samuelovy
4, 2 – 5, 7
David vládne nad Izraelem; dobytí Jeruzaléma
4.2Saulův syn měl dva muže, velitele houfů; jeden se jmenoval Baana a druhý Rechab.
Byli to synové Rimona Beerotského z Benjamínovců; Beerot se totiž také počítá k Benjamínovi.
3Beeroťané však uprchli do Getaimu, kde pobývají jako přistěhovalci až dodnes.
4Jonatan, syn Saulův, měl syna, který měl zchromené nohy. Bylo mu pět let, když z Jizreelu
došla zpráva o Saulovi a Jonatanovi. Jeho chůva jej tehdy vzala a dala se na útěk. Při útěku
tak pospíchala, že upadl; proto kulhal. Jmenoval se Mefibošet.
5Synové Rimona Beerotského, Rechab a Baana, přišli za denního horka do Išbošetova domu. Ten ležel
za poledne na lůžku, 6zatímco vrátná domu při čištění pšenice usnula. Zasadili mu ránu pod žebra;
potom Rechab a jeho bratr Baana unikli. 7Když totiž vešli do domu, on ležel na svém lehátku ve
své ložnici. Ubili ho k smrti a uřízli mu hlavu; vzali ji a šli celou noc pustinou.
8Išbošetovu hlavu donesli Davidovi do Hebronu. Řekli králi: „Tu je hlava Išbošeta, syna tvého
nepřítele Saula, který ti ukládal o život. Hospodin dopřál králi, mému pánu, dnešního dne pomstu
nad Saulem i nad jeho potomstvem.“ 9David odpověděl Rechabovi a jeho bratru Baanovi, synům Rimona
Beerotského, slovy: „Jakože živ je Hospodin, který vykoupil můj život ze všeho soužení, 10toho,
který mi oznámil: ‚Hle, Saul je mrtev‘, a pokládal se za zvěstovatele radosti, toho jsem v Siklagu
zajal a popravil. To jsem mu dal za tu zvěst. 11Jakpak když svévolníci zavraždí spravedlivého v jeho
domě a na jeho lůžku? To bych vás teď neměl volat k odpovědnosti za jeho krev? To bych vás neměl vymýtit
ze země?“ 12David přikázal družině, aby je popravili. Usekli jim ruce i nohy a pověsili je u rybníka
v Hebronu. Hlavu Išbošetovu vzali a pohřbili v Abnerově hrobě v Hebronu.
5.1Všechny izraelské kmeny prišly k Davidovi do Hebronu a řekly: „Hle, jsme tvá kost a tvoje maso.
2Již dávno, když byl Saul králem nad námi, řídil jsi všechny záležitosti Izraele a Hospodin ti řekl:
‚Ty budeš pást můj izraelský lid, ty budeš vládcem nad Izraelem.‘“ 3Prišli tedy všichni přední mužové
izraelští ke králi do Hebronu a král David s nimi v Hebronu uzavřel smlouvu před Hospodinem, oni
pak pomazali Davida za krále nad Izraelem. 4Davidovi bylo třicet let, když se stal králem; a kraloval
čtyřicet let. 5V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců; v Jeruzalémě kraloval třiatřicet
let nad celým Izraelem i nad Judou.
6Král se svými muži pak vytáhl k Jeruzalému proti Jebuzitům, obyvatelům té země. Ti řekli Davidovi:
„Nevejdeš sem, slepí a kulhaví tě zaženou!“ To znamenalo: David sem nevstoupí. 7David však dobyl
tvrze Siónu – a to je město Davidovo.
RESPONSORIUM
Žl 2, 2.6.1
O.
K boji povstávají králové, smlouvají se vládci proti Pánu, proti jeho pomazanému. *
Já jsem svého krále dosadil na Siónu, na své svaté hoře.
V.
Proč se bouří kmeny pohanů, národy proč snují marné plány? *
Já jsem svého krále dosadil na Siónu, na své svaté hoře.
DRUHÉ ČTENÍ
Z knihy „Cesta k dokonalosti“
od svaté panny Terezie od Ježíše
(Cap. 30, 1-5: Oeuvres completes, Desclée De Brouwer,
Paris, 1964, 467-468)
Přijď království tvé
Každý člověk, ať je jakkoliv hloupý a nerozumný, když chce o něco požádat nějakého váženého
a ctihodného muže, nejdříve rozvažuje a v duchu si připravuje, jakým způsobem ho osloví, aby mu
to bylo vhod a nevyvolal u něho odpor nebo mu nezpůsobil potíže. Dále pak musí zvážit, co vlastně
od něho bude žádat, k čemu potřebuje to, oč prosí, zvláště je-li to něco mimořádného a velkého.
Ostatně náš dobrý Ježíš nás sám učí, jak máme prosit. Právě toho je podle mého soudu zvlášť
třeba si všimnout. Nemohl jsi, Pane, všecko shrnout do jediné věty a říci: Otče, dej nám vše,
co je pro nás dobré a přiměřené? Zdálo by se totiž, že není třeba nic víc říkat, zvláště jde-li
o toho, který všechno tak dobře a dokonale zná.
Jistě by to stačilo, Moudrosti věčná, pokud jde o tebe a tvého nebeského Otce, a ty ses také
k němu tak modlil v zahradě Getsemanské. Tam jsi mu vyjevil své přání i svůj strach, ale přitom
ses zcela podřídil jeho vůli. Ale ty víš, můj Pane, že my nejsme tak odevzdaní do Otcovy vůle,
jako jsi byl ty. A proto bylo třeba, abychom my prosili o každou jednotlivou věc zvlášť, abychom
přitom i sami u sebe rozvažovali, zda je to, oč žádáme, pro nás dobré a prospěšné, a abychom o to
přestali prosit, vidíme-li, že to pro nás není dobré. Jsme totiž takového založení, že nedostaneme-li
právě to, oč prosíme, nestojíme o to, co nám Bůh chce dát. Je to důsledek toho, že máme svobodnou
vůli. A i kdyby to bylo pro nás daleko nejlepší, nikdy nemáme pocit, že jsme štědře obdarováváni,
dokud se nám hned přímo na dlaň, že to tak musím říci, nevyplácejí peníze hotově.
A tak nás dobrý Ježíš přímo učí slova, kterými máme prosit o příchod jeho velkého království:
Posvěť se jméno tvé, přijď království tvé.1 Jen prosím zvažte nesmírnou moudrost našeho
Učitele. Snažím se to domyslet a je opravdu dobré dobře pochopit, oč vlastně žádáme, když prosíme
o příchod Kristova království. Vznešený král totiž viděl, že nejsme schopni posvětit nebo oslavit
svaté jméno věčného Otce, protože naše vlastní schopnosti jsou malé a příliš omezené, než abychom
to dělali, jak náleží, ledaže by on sám se svou vznešeností nám v tom nějak pomohl, totiž tím, že
nám už tady dává své království. A tak náš dobrý Ježíš spojil a sjednotil obě tyto věci dohromady.
Mělo by nám tedy být jasné, oč žádáme a jak moc záleží na tom, abychom o to prosili náležitě
a vroucně a vynaložili všechno, co můžeme, abychom se dárci zalíbili a dostáli všemu, co od nás
požaduje. Proto vám chci na tomto místě říci a vysvětlit, co si já sama o této věci myslím.
V čem tedy podle mého mínění spočívá nejvyšší dobro v nebeském království, když nechám stranou
velké množství jiných věcí? V tom, že tam už člověk nepřikládá žádnou cenu ničemu pozemskému
a světskému, dále že se raduje zvlášť z toho, že se všichni radují, a že cítí ustavičný vnitřní
pokoj a nezměrné štěstí, protože jeho duše vidí, jak úplně všichni smrtelníci velebí a chválí
Boha a dobrořečí jeho svatému jménu, že už nikdo z lidí Boha neuráží hříchem, ale že ho všichni
milují, a dokonce že se sama tato duše nezabývá ničím jiným než láskou.
A tak bychom ho měli milovat i na tomto světě, i když ne s takovou dokonalostí a stejně bytostně;
ale kdybychom ho lépe znali, jistě bychom ho milovali mnohem hlouběji a dokonaleji, než jak ho
milujeme nyní.
1 Mt 6, 9-10
RESPONSORIUM
_
O.
Umí svým dětem dávat dobré dary, ale žádá od nás, abychom prosili, hledali a tloukli. *
Dostaneme tím více, čím větší bude naše víra, pevnější naše naděje a vroucnější naše touha.
V.
Zde platí spíše vzdechy než slova, spíše pláč než mluvení. *
Dostaneme tím více, čím větší bude naše víra, pevnější naše naděje a vroucnější naše touha.
PSALMODIE
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Žalm 35 (36)
Zloba hříšníka a Boží dobrota
Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)
2 Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
Boha se bát ho ani nenapadne. –
3 Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
že nevidí a nezná odpor k hříchu.
4 Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
5 Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
ničeho špatného se nezalekne. –
6 Pane, až k nebesům tvé slitování, *
až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
7 Tvá spravedlnost jako velehory, †
tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –
8 Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
9 Sytí se z hojných darů tvého domu, *
z proudů svých slastí sám je napájíš.
10 Protože u tebe je pramen žití, *
jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –
11 Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
12 Ať noha pyšného mě nepošlape, *
ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
13 Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
jsou svrženi a víckrát nepovstanou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
Kantikum
Pán, Stvořitel světa, chrání svůj lid
Jdt 16, 1-2a. 13-15
Zpívali novou píseň. (Zj 5, 9)
1 Začněte na bubny hrát Bohu, *
pějte Pánu při cimbálech;
Složte mu novou píseň, *
velebte a vzývejte jeho jméno!
2 Vždyť Bůh je Pán, *
on potírá války. –
13 Zapějme Pánu chvalozpěv, *
nové hymny zpívejme našemu Bohu.
Pane a Vládce, tys veliký a slavný, †
podivuhodný ve své síle, *
překonat tebe nemůže nikdo. –
14 Všichni tvoji tvorové mají sloužit tobě, *
neboť jsi řekl a byli.
Poslal jsi svého Ducha a byli stvořeni *
a není, kdo by odpíral tvému hlasu. –
15 Před tebou kolísají základy hor i vodstva, *
skály jak vosk se rozplývají před tvou tváří.
Ti však, kdo před tebou mají bázeň, *
budou u tebe velicí ve všem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
Žalm 46 (47)
Pán je králem nade všemi národy
Sedí po pravici Otce a jeho království bude bez konce.
2 Tleskejte do dlaní, národy všechny, *
vzývejte Boha jásavým hlasem,
3 neboť je hrozný Pán svrchovaný, *
je velekrálem nad celou zemí. –
4 On nám národy podrobuje, *
on nám pohany pod nohy klade.
5 On pro nás vybral dědičnou zemi, *
pýchu Jákoba, jehož má v lásce.
6 Bůh se vznáší v jásotu slávy, *
Pán stoupá vzhůru v hlaholu rohů. –
7 Zpívejte Bohu, zpívejte písně, *
zpívejte chvalozpěv našemu Králi!
8 Bůh totiž kraluje nad celým světem, *
zazpívejte mu překrásnou píseň! –
9 Bůh je nad všemi národy králem, *
Bůh sedí na svém přesvatém trůně.
10 Knížata národů svorně se druží *
k národu Boha Abrahámova.
Boží jsou všechny štíty světa, *
on je nade vše svrchovaný.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Tob 4, 15a, 16ab.19a
Měj se na pozoru ve všem, co děláš, a chovej se vždy moudře. Co nemáš rád, nikomu nedělej! Rozděl se o svůj chléb s hladovým a o svůj oděv s nahým; z toho, čeho máš
nadbytek, prokazuj milosrdenství! Veleb Boha v každé době a žádej od něho, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky, aby se tvé úmysly zdařily.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
V. Na cestě své mě životem obdař.
R. K svým přikázáním.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.
PROSBY
Děkujme Kristu a stále ho chvalme, neboť on chce nazvat svými bratry ty, které posvěcuje. Prosme ho tedy:
PANE, POSVĚCUJ SVÉ BRATRY.
Radujeme se z tvého vzkříšení a zasvěcujeme ti počátek tohoto dne,
— dej, ať ti celý den děláme radost svou službou.
K naší spáse a radosti nám dáváš nový den jako znamení své lásky,
— obnovuj nás každý den ke své slávě.
Veď nás, abychom poznávali, že jsi přítomen v našich bratřích,
— a nalézali tě zvláště v zarmoucených a chudých.
Dej, ať žijeme v míru se všemi
— a nikomu neodplácíme zlým za zlé.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Vyslyš nás, Bože, náš Spasiteli, a veď nás, abychom jako děti světla žili podle pravdy
a vydávali ti před lidmi svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|