[ nová verze ]
13. březen 2013, Středa
4. týden žaltáře
Doba postní, 4. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. březen 2013 Doba postní, 4. týden 4. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.
Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.
Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.
Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Obraťte se a čiňte pokání.
O.
Obnovte své srdce a svého ducha.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze čtvrté knihy Mojžíšovy
11, 4-6. 10-30
Duch Hospodinův sestoupil na sedmdesát izraelských starců
4Davu, který se mezi ně vmísil, se zmocnila žádostivost. Také synové Izraele řekli: „Kdo nám dá maso k jídlu?
5Vzpomínáme si na ryby, které jsme zadarmo jedli v Egyptě, na okurky, melouny, pór, cibuli a česnek.
6Nyní hyneme, nic tady není, jen tu manu máme na očích.“
10Mojžíš slyšel, jak lidé pláčou, každá rodina u vchodu do svého stanu. Hospodinův hněv se velmi rozpálil, i Mojžíš byl tím
velmi dotčen 11a řekl Hospodinu: „Proč jednáš se svým služebníkem tak zle, proč nenacházím milost ve tvých očích, že
nakládáš břímě celého tohoto národa na mě? 12Copak já jsem počal všechen tento lid nebo já jsem ho zrodil, že mi říkáš:
‚Nes je ve svém náručí, jako nosí chůva kojence, nes je do země, kterou jsi přísahou zaslíbil jejich otcům?‘ 13Odkud mám
vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, který přede mnou pláče a říká: ‚Dej nám k jídlu maso!‘ 14Já sám nemohu
nést všechen tento lid, neboť je pro mě příliš těžký. 15Jestliže chceš se mnou takto jednat, to mě raději zabij, jestliže
jsem nalezl milost v tvých očích, abych už neviděl své neštěstí!“
16Hospodin řekl Mojžíšovi: „Shromáždi mi z izraelských starců sedmdesát mužů, o kterých víš, že jsou zkušení
a vůdci lidu. Vezmi je ke stánku schůzky. Postaví se tam s tebou. 17Já sestoupím a budu tam s tebou
mluvit. Vezmu z ducha, který je nad tebou, a vložím ho na ně, aby s tebou nesli břímě lidu, neponeseš je ty sám.
18A lidu řekneš: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, protože jste s pláčem volali k Hospodinu: ‚Kdo nám
dá najíst masa? Jak dobře nám bylo v Egyptě!‘ Hospodin vám dá maso a najíte se. 19Nebudete je jíst jen jeden den
ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ba ani dvacet dní, 20ale po celý měsíc, až vám poleze z chřípí a zhnusí
se vám. To proto, že jste zavrhli Hospodina, který je mezi vámi, když jste před ním s pláčem volali: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?‘“
21Mojžíš namítl: „Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty řekneš: Dám jim maso a budou
jíst po celý měsíc! 22To se pro ně budou porážet ovce a skot, aby se na všechny dostalo? Nebo se pro ně vychytají všechny
ryby v moři, aby se na všechny dostalo?“ 23Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned
uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne.“
24Mojžíš tedy vyšel ven a oznámil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát mužů z izraelských starců
a rozestavil je kolem stánku. 25Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který
spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo.
26Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi
těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však ke stánku úmluvy a dali se do prorokování v táboře. 27Tu přiběhl jeden
chlapec a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“ 28Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí,
řekl: „Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!“ 29Mojžíš mu odpověděl: „To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by
Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!“ 30Potom se Mojžíš vrátil
s izraelskými starci do tábora.
RESPONSORIUM
Jl 3, 1.2; Sk 1, 8
O.
Vyleji svého ducha na všechny lidi, vaši synové i dcery budou prorokovat. *
V oněch dnech vyleji svého ducha.
V.
Dostanete moc Ducha Svatého a budete mými svědky až na konec země. *
V oněch dnech vyleji svého ducha.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listů svatého Maxima Vyznavače, opata
(Epist. 11: PG 91, 454-455)
Milosrdenství Páně vůči kajícím
Všichni zvěstovatelé pravdy a ti, kdo se stali služebníky Boží milosti, každý ve své době od počátku až po naše časy hlásali k našemu užitku
spasitelnou Boží vůli; a ti všichni říkají, že nic není Bohu tak milé a drahé, jako když se k němu lidé obracejí s upřímnou kajícností.
A že pokání je božštější než cokoli jiného, že je dokonce prvním a jediným znamením nekonečné Boží dobroty, to nám nejvíc chtěl ukázat sám
ten, který je mocným Slovem Boha a Otce. Přímo nevýslovným způsobem se k nám snížil a ráčil s námi sdílet náš lidský život, a konal, trpěl
a mluvil všechno, čeho bylo třeba, aby nás – nepřátele a odpůrce – smířil s Bohem Otcem a aby nás – vyhnané z blaženého života – opět do něho uvedl.
Nejenže totiž svými divy léčil naše neduhy a nejenže v utrpení vzal na sebe naše slabosti, a ač sám byl bez viny, jako provinilec smrtí splatil
náš dluh a osvobodil nás od mnoha hrozných vin, nýbrž nás také rozličnými způsoby učil, aby vyjádřil svou vůli, že se mu máme stát podobnými
v opravdovém lidství a v dokonalé vzájemné lásce.
A proto zaznělo jeho volání: Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.1 Nebo: Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.2
A také že přišel najít a zachránit to, čemu hrozí záhuba, že byl poslán k ovcím, které se ztratily z Izraelova domu.3 A že přišel, aby v nás obnovil
Boží obraz, skrytý pod páchnoucím kalem smyslnosti, ukázal v náznaku podobenství o drachmě.4 A pak: Amen, pravím vám, právě tak bude v nebi větší
radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí.5
Proto člověka, který upadl mezi lupiče, a ti ho svlékli donaha a zbili, až zůstal polomrtvý, ošetřil vínem, olejem a obvazy, vysadil na vlastního
soumara a zavezl k hostinskému; zaplatil také; co by stačilo na jeho ošetřování, a přislíbil, že při svém návratu zaplatí i další výlohy.6
Proto vypráví, jak se předobrý otec sklonil k navracejícímu se marnotratnému synu, jak ho objal, protože se k němu vracel s kajícností,
jak ho znovu ozdobil nádherou otcovské slávy, aniž mu cokoli vyčítal za to, co bylo.7
Proto když nalezl ovci, která se zaběhla z Božího stáda a bloudila po horách a kopcích, nepřivedl ji zpátky do ovčince tak, že by ji honil,
unavoval a trápil, ale vzal ji na svá vlastní ramena a se soucitem a láskou ji zachránil pro ostatní stádo.8
Proto řekl: Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi v srdci, a já vás občerstvím.9 A dále: Vezměte na sebe mé jho;10 jhem
nazývá přikázání, to znamená život řízený zásadami evangelia, a břemenem to, co se zdá být na kajícnosti obtížné. Praví, vždyť mé jho netlačí a mé
břemeno netíží.11
A když učí o Boží spravedlnosti a dobrotě, přikazuje: Buďte svatí, buďte dokonalí, buďte milosrdní – jako váš nebeský Otec.12 A také: Odpouštějte,
a bude vám odpuštěno.13 A jinde: Co chcete, aby lidé dělali vám, to i vy dělejte jim.14
1 Lk 5, 32
2 Mt 9, 12
3 Mt 10, 6
4 Lk 15, 8-10
5 Lk 15, 7
6 srov. Lk 10, 30.33-35
7 srov. Lk 15, 11 n
8 srov. Lk 15, 4 n
9 Mt 11, 28
10 Mt 11, 29
11 Mt 11, 30
12 lPetr 1, 16; Mt 5, 48; Lk 6, 36
13 Lk 6, 37
14 Mt 7, 12
RESPONSORIUM
Srov. Ez 33, 11
O.
Trápil bych se, kdybych nevěděl o tvém milosrdenství, Bože. *
Tys řekl: Nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.
V.
Ženu kananejskou a celníka jsi vyzval k pokání. *
Tys řekl: Nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.
PSALMODIE
Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.
Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)
2 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
3 Procitni, moje citero a harfo! *
S vámi teď půjdu budit červánky. –
4 Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
5 Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
tvá věrnost přesahuje oblaka.
8 Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
a nad veškerou zemí slávu svou!
7 Aby tví věrní byli zachráněni, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –
8 Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
„Zvítězím a Sichem přidělím, *
přeměřím i úval sukotský.
9 Galaád i Manasse mi patří, †
rovněž i Efraim, má přilbice, *
Juda pak má velitelská hůl.
10 Moáb je mou umývací mísou; †
na Edom pak botu postavím, *
jásat budu nad Filištínskem.“ –
11 Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
kdopak mě do Edomu provodí,
12 ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
a jenž už s naším vojskem netáhneš!
13 Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
když pomoc od lidí je nicotná.
14 S Bohem však svedem divy udatenství, *
on zdeptá naše ujařmitele!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.
Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.
Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem
Iz 61, 10 – 62, 5
Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém… bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Srov. Zj 21, 2)
61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
má duše jásá v mém Bohu:
vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
jako ženicha ozdobeného korunou, *
jako nevěstu okrášlenou věncem. –
11 Jako dává země vyrašit rostlinám *
a zahrada vzejít setbě,
tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
radostnému veselí přede všemi národy. –
62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
pro Jeruzalém nebudu zticha,
dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –
2 A národy uzří tvého spravedlivého *
a tvého slavného všichni králové.
A nazvou tě novým jménem, *
o kterém rozhodnou ústa Páně.
3 A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
královskou čelenkou v ruce svého Boha. –
4 Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
ani tvé zemi „Pustá“.
A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
a tvá země „Oblíbená“.
Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
tvá země bude obydlená. –
5 V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
v tobě budou přebývat tvoje děti.
Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.
Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.
Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)
1 Oslavuj, moje duše, Pána! †
2 Slavit chci Pána po celý život, *
hrát svému Bohu, co budu živ. –
3 V knížata důvěru nevkládejte, *
v člověka, jenž je bezmocný:
4 vydechne duši, v svou zem se vrací, *
veta je po jeho záměrech. –
Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
5 kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
6 V toho, který stvořil nebesa i zem, *
moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
který zachovává věrnost na věky, *
7 utištěným dopomáhá k právu,
hladovící nasycuje pokrmem. *
Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –
8 Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
9 Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
sirotkům a vdovám svoji pomoc.
Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –
10 Pán je král a bude vládnout na věky, *
Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 7, 6.8-9
Tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy
na povrchu země. Jen z lásky k vám, a protože Hospodin zachovává přísahu, kterou se
zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a vykoupil z domu otroctví, z ruky faraóna,
egyptského krále. Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který
zachovává smlouvu a lásku až do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají
na jeho příkazy.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal,
má věčný život, praví Pán.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal,
má věčný život, praví Pán.
PROSBY
Děkujme Bohu Otci za to, že nám vždy znovu dává milost vnitřní obnovy a volá nás k následování svého Syna. Prosme ho pokorně,
aby očistil naše srdce Duchem Svatým a upevnil nás v lásce:
BOŽE, DEJ NÁM SVÉHO SVATÉHO DUCHA.
Nauč nás konat pravé pokání,
— abychom se celým svým srdcem obrátili k tobě.
Veď nás, abychom se řídili láskou nejen ve velkých věcech,
— ale abychom ji uskutečňovali i v každodenním životě.
Nauč nás zříkat se nadbytečných věcí,
— abychom mohli přispět bratřím,
kteří trpí nedostatkem.
Dej, abychom dovedli mít účast na utrpení tvého Syna,
— neboť jeho smrt nám otevřela cestu k životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty odměňuješ spravedlivé za jejich zásluhy a hříšníkům odpouštíš pro jejich pokání;
milostivě vyslyš naše prosby a pomoz nám, abychom s pravou kajícností vyznali své viny a dosáhli
odpuštění. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|