[ nová verze ]
16. září 2011, Pátek
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 24. týden Sv. Ludmily, mučednice, v Čechách památka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 16. září 2011 Druhé mezidobí, 24. týden 4. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Nebeské světlo, Bože náš,
světlo jak zrní rozséváš
a mocná tvá dlaň otvírá
nebe, jež Otec podpírá.
Úsvit už zastřel souhvězdí,
červánky na nebi se rdí
a v chladném ranním proudění
se snáší rosa na zemi.
Stín noci prchá od světla,
tma z oblohy se sesmekla,
jitřenka, Kristův předobraz,
probouzí ze sna denní jas.
Ó Bože, pravý dne všech dní,
plameni světla jediný,
jednotou nad vše mocný jsi,
jediná moc jsi v Trojici.
Spasiteli, tě prosíme,
když před tebou zde klečíme
a Otce, Ducha Svatého
chválíme z nitra celého. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)
I
2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
nestraň se mých úpěnlivých proseb,
3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
neklidný jsem ve své sklíčenosti.
4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
útiskem a zlobou bezbožníků. –
Rozpoutali zhoubu proti mně, *
zuřivě se na mne osopují.
5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
úzkost smrtelná mě zachvátila.
6 Padá na mne strach a zděšení, *
leží na mně nevýslovná hrůza. –
7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
uletěl bych, až bych došel klidu."
8 Uletěl bych rád co nejdále, *
noclehem bych zůstal někde v poušti.
9 Vyhledal bych si tam útulek *
na ochranu před divokým vichrem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
II
10 Zachraň mě před bouřením jejich hrdel, Pane. †
Před záplavou jejich jazyků. *
V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
po hradebních zdech je obcházejí, *
uvnitř vládne bezpráví a útisk.
12 V jeho středu číhá záhuba, *
klam a křivda z tržišť neodchází.
13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
křivdu od něj dovedl bych snášet;
kdyby na mě tak zle dotíral, *
kdo mě nenávidí, schoval bych se.
14 Tys však to byl, člověk jako já, *
ty, můj blízký důvěrník a přítel!
15 Slasti přátelství jsme ty a já *
prožívali spolu v domě Páně.
16 Kéž je za to zmatek posedne, *
kéž jsou za to uchváceni smrtí,
kéž jdou do podsvětí zaživa, *
když je v jejich domech plno zloby!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
III
17 Já však budu k Pánu volat dál, *
Pán se smiluje a zachrání mne.
18 Večer, za jitra i v poledne *
budu kvílet z hloubi svého srdce.
19 On mé naříkání vyslyší, *
vysvobodí pokojně můj život.
Neboť lučištníci blízko jsou, *
z blízkosti už na mne dotírají.
20 Ismael a Jaalam a ti, *
kteří obývají na východě,
na výměnu nepřistupují, *
neboť odmítají bát se Boha. –
21 Každý proti jeho přátelům *
zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
ale v srdci hotoví se k boji;
slova lahodnější oleje, *
ale jsou to vytasené meče. –
23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
on tě zachová a nedopustí, *
aby spravedlivý padl navždy. –
24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
že se muži krvaví a lstiví
nedožijí půlky života! *
Kdežto já jen v tebe důvěřuji.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
V.
Můj synu, dbej na moji moudrost.
R.
K mým výrokům nakloň své ucho.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
16, 3. 5b-7a. 8-15. 35. 37a. 40-43. 59-63
Jeruzalém – nevěrná snoubenka Hospodinova
3Tak praví Pán, Hospodin, Jeruzalému: „Celý tvůj původ je z kananejské země: tvůj otec byl Amorita,
tvá matka byla Chetitka. 5Hned po narození jsi byla pohozena na širé pole pro svou ošklivost.
6Když jsem šel kolem tebe a viděl tě, jak se zmítáš ve své krvi, řekl jsem ti: Žij ze své krve a
vzrůstej! 7Polním poupětem jsem tě učinil, vyrostla jsi, rozvinula ses, dospěla do svrchované krásy.
8Tu jsem šel kolem tebe a viděl jsem tě – byl to tvůj čas, čas lásky – rozprostřel jsem na tebe lem
svého pláště, přikryl tvou nahotu, přísahal jsem ti a uzavřel s tebou smlouvu" – praví Pán, Hospodin
– „a stala ses mou. 9Umyl jsem tě vodou a očistil tě od krve, pomazal tě olejem.
10Dal jsem tě obléknout do pestrobarevného šatu, obul jsem tě do střevíců z delfíní kůže, ovinul jsem ti hlavu
turbanem z kmentu, přioděl jsem tě hedvábným rouchem. 11Ozdobil jsem tě klenoty, náramky jsem navlékl
na tvé ruce, náhrdelník na tvé hrdlo. 12Vložil jsem kroužky do tvého chřípí, náušnice do uší a
nádhernou čelenku na hlavu. 13Zdobila ses zlatem a stříbrem, odívala ses kmentem, hedvábím,
pestrobarevným rouchem. Jedla jsi pečivo z nejjemnější mouky, med a olej, stala ses překrásnou a
schopnou kralování. 14Tvé jméno se rozneslo mezi národy pro tvou krásu, neboť bylas dokonalá ozdobou,
kterou jsem tě obdařil" – praví Pán, Hospodin.
15„Ty ses však spoléhala na svou krásu, využívala jsi své slávy a oddávala ses každému, kdo šel kolem,
a zahrnovala ho svým smilstvím, a stala ses jeho.
35Proto, nevěstko, slyš Hospodinovo slovo: 37Hle – shromáždím všechny
tvé milence. 40Přivedou na tebe
zástupy, ukamenují tě a probodnou tě svým mečem. 41Tvé domy spálí ohněm a potrestají tě před očima
mnoha žen. Tak ukončím tvé smilství, mzdu už nebudeš dávat. 42Ukojím na tobě svůj hněv, přestanu na
tebe žárlit, uklidním se a nebudu se už hněvat. 43Poněvadž jsi nebyla pamětliva dnů své mladosti,
popouzela jsi mě ke hněvu ve všech těchto věcech, proto hle – i já nechám dopadnout tvé chování na
tvou hlavu" – praví Pán, Hospodin – „nepřidáš už jinou hanebnost ke všem svým ohavnostem."
59Tak praví Pán, Hospodin: „Učiním s tebou tak, jako tys učinila, když jsi pohrdla přísahou a zrušila
smlouvu. 60Rozpomenu se však na svoji smlouvu, sjednanou s tebou za dnů tvého mládí, a uzavřu s tebou
smlouvu věčnou.
61Vzpomeň si na své chování a zastydíš se, když vezmu tvé větší i menší sestry a dám ti je jako
dcery, avšak ne pro dřívější smlouvu s tebou. 62Uzavřu s tebou smlouvu novou a poznáš, že já jsem
Hospodin, 63aby ses rozpomenula a zahanbila a nemohla již otevřít ústa pro hanbu, až ti odpustím
všechno, co jsi udělala" – praví Pán, Hospodin.
RESPONSORIUM
Iz 54, 6.8; Ez 16, 60
O.
Jako opuštěnou ženu jsem tě povolal, ve výbuchu hněvu jsem skryl na chvíli před tebou svou tvář. *
Ve věčné lásce se však nad tebou slituji – praví Hospodin, tvůj Vykupitel.
V.
Rozpomenu se na svoji smlouvu sjednanou s tebou za dnů tvého mládí a uzavřu s tebou smlouvu věčnou.
*Ve věčné lásce se však nad tebou slituji – praví Hospodin, tvůj Vykupitel.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svaého biskupa Augustina o pastýřích
(Sermo 46, 10-11: CCL 41, 536-538)
Připrav svou duši na pokušení
Již jste slyšeli, co špatní pastýři s oblibou dělávají. A teď se podívejte, nač nedbají:
Neposílili jste, co bylo slabé, neuzdravili jste nemocné, zraněné – to jest zlomené – jste
neobvázali. Nepřivedli jste zpět, co bylo rozptýlené, nehledali ztracené, i co bylo silné, jste
zahubili,1 zničili, zabili. Neduživost ovce znamená, že člověk je vnitřně slabý a mohl by
podlehnout pokušení, kdyby na něho nenadále a nečekaně dolehlo.
Když takový člověk věří, nedbalý pastýř mu neřekne: Synu, když přicházíš sloužit Bohu, stůj pevně
ve spravedlnosti a bázni a připrav svou duši na pokušení.2 Neboť kdo takto mluví, ten slabého
posiluje a ze slabého dělá silného, takže jakmile uvěří, nespoléhá už na přízeň tohoto světa. Kdyby
byl totiž naučený spoléhat na přízeň světa, dosažené štěstí by ho zkazilo, a až by na něho přišla
protivenství, bolestně by ho to ranilo nebo snad úplně zničilo.
Ten, kdo ho tak špatně vede, ho přirozeně staví na písek místo na skálu.3 A tou skálou je
Kristus.4 Křesťané mají Krista napodobovat v jeho utrpení, ne od něho žádat příjemný život.
Slabému dodáme sílu, když mu řekneme: „Musíš od tohoto světa samozřejmě čekat pokušení; ale Pán tě
ze všech bezpečně vyvede, pokud tvé srdce od něho neodpadne. Neboť on přišel trpět, aby tvé srdce
posílil, přišel zemřít, přišel se dát poplivat a korunovat trním, přišel se dát zasypat urážkami a
nakonec se dal přibít na kříž. To všechno učinil pro tebe, ty pro něho nic. Nic nebylo pro něho, ale
všechno pro tebe."
Jací jsou to však pastýři, když se bojí urazit své posluchače, a tak je nejen nepřipravují na
hrozící pokušení, ale dokonce jim slibují štěstí tohoto světa, které přece Bůh tomuto světu
neslíbil? On předpověděl, že na tento svět bude přicházet až do konce trápení za trápením, a ty bys
chtěl, aby křesťan byl z tohoto trápení vyňat? Právě proto, že je křesťan, bude naopak muset na
tomto světě vytrpět víc.
Však apoštol říká: Všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni.5 Poslouchej
dobře, pastýři, který myslíš jen na sebe, a ne na to, co patří Ježíši Kristu.6 Apoštol praví:
Všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni; ale ty říkáš: „Budeš-li v
Kristu zbožně žít, budeš mít hojnost všeho dobrého. A nemáš-li děti, dostaneš je a všechny
vychováš, žádné ti nezemře." Takhle tedy vypadá to tvoje stavění? Dej pozor, co děláš a na čem
stavíš. Vždyť buduješ na písku. Přijde déšť, přiženou se vody, zvedne se vichřice a oboří se na
takový dům, a on spadne a jeho pád bude veliký.7
Opusť písčinu a stavěj na skále: neboť chceš-li, aby někdo byl křesťan, musí být v Kristu. Ať uváží
Kristovo nezasloužené utrpení, ať uváží, že ten, který byl bez jediného hříchu, vrací, co
neuchvátil,8 a ať uváží, co mu říká Písmo: Pán šlehá každého, koho uznává za svého syna.9 Buď
ať se tedy připraví na rány, anebo ať si nepřeje být přijat za syna.
1 Ez 34, 4
2 Sir 2, 1 (Vulg.)
3 srov. Mt 7, 24-25
4 1 Kor 10 ,4
5 Tim 3, 12
6 srov. Flp 2, 21
7 srov. Mt 7, 27
8 srov. Žl 68 (69), 5
9 Žid 12, 6
RESPONSORIUM
1 Sol 2, 4.3
O.
Bůh nám svěřil evangelium, když nás napřed vyzkoušel; *
svým kázáním se nechceme dělat pěknými v očích lidí, ale chceme se líbit Bohu.
V.
Když vás povzbuzujeme, nepramení to z nějakého falešného přesvědčení, z nějakých nepoctivých
úmyslů, ani vás nechceme klamat. * Svým kázáním se nechceme dělat pěknými v očích lidí, ale chceme se líbit Bohu.
PSALMODIE
Ant. 1 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, nového stálého ducha mi dej.
Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, nového stálého ducha mi dej.
Ant. 2 Jeruzaléme, raduj se, protože v tobě se všichni shromáždí u Pána.
Kantikum
Díkůvzdání za vysvobození lidu
Tob 13, 8-11. 13. 14ab. 15-16ab
Ukázal mi svaté město Jeruzalém… září Boží vznešeností. (Zj 21, 10-11)
8 Dobrořečte Pánu, všichni jeho vyvolení, †
jeho velikost buď stále na všech rtech *
a ať ho oslavují v Jeruzalémě.
9 Jeruzaléme, svaté město, *
Bůh tě stíhal za díla tvých rukou. –
10 Důstojně poděkuj Pánu *
a veleb Krále věků,
aby byl v tobě jeho chrám zase s jásotem zbudován *
a aby on v tobě potěšil všechny vyhnance
a aby v tobě miloval všechny nešťastné *
po všechna budoucí pokolení. –
11 Jasné světlo ozáří *
všechny krajiny země;
četné národy zdaleka, ze všech končin země †
přijdou přebývat k tvému svatému jménu, *
na rukou ponesou dary Králi nebe.
V tobě budou jásat pokolení za pokoleními *
a jméno Vyvoleného potrvá v pokoleních budoucích. –
13 Pak zajásáš a zaraduješ se nad syny spravedlivých, †
neboť budou všichni shromážděni *
a budou velebit Pána věků. –
14 Blahoslavení, kdo tě milují, *
šťastní, kdo se radují z tvého pokoje! –
15 Má duše velebí Pána, velkého krále, †
16 protože Jeruzalém bude zase postaven jako město *
i jeho dům na všechny věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jeruzaléme, raduj se, protože v tobě se všichni shromáždí u Pána.
Ant. 3 Veleb, Sióne svého Boha! On své slovo sesílá na zem.
Žalm 147 (147B), 12-20
Obnova Jeruzaléma
Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)
12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
veleb, Sióne, svého Boha! –
13 On v tvých branách závory zpevnil, *
žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
jíní rozsévá jako popel. –
17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
žádnému jinému nedal svůj zákon.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Veleb, Sióne svého Boha! On své slovo sesílá na zem.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 2, 19b-20
Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna,
protože on mě miloval a za mě se obětoval.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, * protože mi prokazuje dobro.
R. O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, * protože mi prokazuje dobro.
V. Ať z nebe shlédne a pomůže mi.
R. Protože mi prokazuje dobro.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, * protože mi prokazuje dobro.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pro slitování a milosrdenství našeho Boha nás navštívil Vycházející z výsosti.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Pro slitování a milosrdenství našeho Boha nás navštívil Vycházející z výsosti.
PROSBY
Mějme důvěru v Boha, neboť on se stará o všechny, které stvořil a vykoupil skrze svého Syna. Modleme se:
UPEVNI, BOŽE, CO JSI V NÁS VYKONAL.
Bože milosrdenství, veď naše kroky cestou svatosti,
— abychom měli zájem o to, co je správné, spravedlivé a láskyhodné.
Pro svou věrnost nás nikdy neopouštěj,
— neruš s námi svou smlouvu.
Přicházíme k tobě se zkroušeným srdcem a pokorným duchem: ujmi se nás,
— vždyť nemohou být zahanbeni ti, kdo v tebe doufají.
Křtem jsme byli přivtěleni ke Kristu a povoláni, abychom o tobě vydávali svědectví,
— stůj při nás, ať hlásáme tvé veliké skutky.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, vyslyš naše prosby a veď nás svou milostí, abychom vždycky jednali podle tvé vůle; s vděčností přijímali, co nám dáváš pro život zde na zemi, a s nadějí očekávali,
že nás přijmeš do radosti věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|