[ nová verze ]
27. červen 2010, Neděle
1. týden žaltáře
13. NEDĚLE BĚHEM ROKU
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 27. červen 2010 13. NEDĚLE BĚHEM ROKURANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.
Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.
Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.
Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.
Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.
Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.
Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných
Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)
1 Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
na cestu hříšníků kdo nestoupá *
a nesedává v kruhu rouhačů,
2 kdo naopak se těší ze zákona Páně *
a dnem i nocí o něm přemítá. –
3 Je jako strom při živých vodách zasazený, *
ovoce nese správně ve svůj čas
a jeho listí nikdy nezvadá, *
cokoli počne, všechno se mu daří. –
4 Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
ti jsou jak pleva unášená větrem.
5 Bezbožní proto neobstojí na soudu *
a hříšní v shromáždění spravedlivých. –
6 Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
zlá cesta hříšných vede do záhuby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.
Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)
1 Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
2 K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –
4 Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
6 „Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“ –
7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
8 Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
9 Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –
10 Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
Žalm 3
Bůh je můj ochránce
Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)
2 Pane, kolik je mých nepřátel, *
kolik těch, kdo proti mně se strojí!
3 Kolik těch, kdo o mně říkají: *
„Toho ani Bůh už nezachrání!“ –
4 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
5 Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory. –
6 Klidně uléhám a klidně spávám, *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
7 Ani tisíců se nezaleknu, *
když kol dokola mě obkličují. –
8 Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
a všem zlým jsi povyrážel zuby.
9 Jenom u Pána je jistá spása, *
sešli svému lidu požehnání!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
V.
Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle.
R.
Moudře se navzájem poučujte a napomínejte.
PRVNÍ ČTENÍ
NEDĚLE
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Samuelovy
28, 3-25
Saul u věštkyně v Endoru
3Samuel zemřel a celý Izrael ho oplakával. Pochovali ho v Ramě, jeho městě. Saul pak
vymýtil ze země zaklínače a jasnovidce.
4Filišťané se shromáždili, vtrhli do země a utábořili se v Šunemu. Saul proto shromáždil celý
Izrael a utábořil se v pohoří Gelboe. 5Když Saul uviděl filišťanský tábor, strachy se celý roztřásl.
6I doptával se Saul Hospodina, ale Hospodin mu neodpovídal ani skrze sny ani skrze urím ani skrze proroky.
7Tu řekl Saul svým služebníkům: „Vyhledejte mi ženu, která vyvolává duchy zemřelých. Půjdu k ní
a dotážu se jí.“ Jeho služebníci mu řekli: „Taková žena, která vyvolává duchy zemřelých, je
v Endoru.“ 8Saul se přestrojil, vzal si jiné šaty a šel tam spolu se dvěma muži. Přišli k té
ženě v noci a on jí řekl: „Věšti mi prostřednictvím ducha zemřelého. Přivolej mi, koho ti řeknu.“
9Žena mu odpověděla: „Však ty víš, co udělal Saul, že vyhladil ze země zaklínače a jasnovidce. Proč
mi strojíš léčku? Chceš mě vydat na smrt?“ 10Ale Saul se jí zapřisáhl při Hospodinu: „Jakože živ
je Hospodin, žádný trest tě za to nestihne.“ 11Žena se ho zeptala: „Koho ti mám přivolat?“ Odvětil: „Přivolej mi Samuela.“
12Když žena Samuela uviděla, hlasitě vykřikla a obrátila se na Saula: „Proč jsi mě obelstil? Vždyť
ty jsi Saul!“ 13Ale král jí řekl: „Neboj se! Co vidíš?“ Žena Saulovi odvětila: „Vidím božský zjev,
jak vystupuje ze země.“ 14Řekl jí: „Jak vypadá?“ Odpověděla: „Vystupuje starý muž, zahalený pláštěm.“
Saul poznal, že je to Samuel, sklonil se tváří až k zemi a klaněl se.
15Samuel se Saula otázal: „Proč rušíš můj klid? Proč jsi mě dal přivolat?“ Saul řekl: „Jsem ve velkých
úzkostech. Bojují proti mně Filišťané a Bůh ode mne odstoupil. Vůbec mi neodpovídá ani prostřednictvím
proroků ani skrze sny. Proto jsem zavolal tebe, abys mi oznámil, co mám dělat.“ 16Samuel odvětil:
„Proč se ptáš mne, když Hospodin od tebe odstoupil a stal se tvým protivníkem? 17Hospodin učinil, co
prohlásil skrze mne: Hospodin vytrhl království z tvé ruky a dal je tvému bližnímu, Davidovi.
18Žes neuposlechl Hospodina a nestal se vykonavatelem jeho planoucího hněvu proti Amalekovi, za to
ti dnes Hospodin udělá toto: 19Spolu s tebou vydá Hospodin do rukou Filišťanů též Izraele. Zítra
budeš ty i tvoji synové u mne. Také izraelský tábor vydá Hospodin do rukou Filišťanů.“
20Saul se rázem skácel v celé své délce k zemi; tak velice se polekal Samuelových slov. Nebylo v něm
síly, protože nepojedl chleba celý den a celou noc. 21Žena přistoupila k Saulovi a viděla, jak strašně
se zhrozil. Řekla mu:„Hle, tvoje služebnice tě uposlechla. Dala jsem v sázku svůj život. Poslechla
jsem tě v tom, cos mi poručil. 22Teď zase ty, prosím, poslechni svou služebnici. Předložím ti sousto
chleba a pojíš, aby ses posílil, vždyť musíš pokračovat v cestě.“ 23Ale on se zdráhal. Říkal: „Nebudu
jíst.“ Jeho služebníci spolu s tou ženou však na něho naléhali a on je uposlechl. Povstal ze země
a posadil se na lože. 24Žena měla doma vykrmeného býčka. Rychle ho připravila k hodu, nabrala mouky,
zadělala a napekla nekvašených chlebů. 25Předložila to Saulovi i jeho služebníkům a oni jedli. Pak
se zvedli a odešli ještě té noci.
RESPONSORIUM
Srov. 1 Kron 10, 13. 14
O.
Saul nedbal na Hospodinovo slovo a neplnil jeho příkaz. *
Bůh přenesl jeho království na Davida.
V.
Saul zemřel pro svou nevěrnost vůči Hospodinu, protože se dotazoval věštkyně a nedoufal v Hospodina. *
Bůh přenesl jeho království na Davida.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií papeže Pavla VI.
(Hom. Manilae habita die 29 novembris 1970)
Hlásáme Krista až na konec světa
Běda mi, kdybych nehlásal evangelium!1 Neboť Kristus, on sám, mě právě k tomu poslal. Já jsem
apoštol, já jsem také svědek. Čím vzdálenější je cíl, čím obtížnější je úkol, tím mocněji na nás
naléhá láska.2 Mám hlásat jeho jméno: Ježíš je Mesiáš, Syn Boha živého.3 On je ten, kdo
nám zjevil neviditelného Boha, on je dříve zrozený než celé tvorstvo,4 všechno v něm spočívá.5
On je učitel a vykupitel lidstva, pro nás se narodil, zemřel a vstal z mrtvých.
On je středem dějin a středem vesmíru. On nás zná a miluje, je přítelem a průvodcem našeho života.
Je mužem bolesti i naděje. Právě on přijde znovu a bude nakonec naším soudcem, a jak doufáme,
i plností života a naší blažeností navěky.
Kéž bych o něm nikdy nepřestal mluvit! Vždyť on je světlo a pravda, ano, cesta, pravda a život.6
On je chléb a pramen živé vody,7 neboť tiší náš hlad a naši žízeň. On je pastýř,8 vůdce, vzor, naše útěcha,
náš bratr. Byl jako my, a víc než my malý, chudý, ponížený, vystavený strádání, utiskovaný a trpící.
Kvůli nám mluvil a konal divy, kvůli nám založil nové království, kde chudí jsou blahoslavení, kde mír
je obecným základem života, kde se dostává povýšení těm, kdo mají čisté srdce, a útěchy těm, kdo pláčou,
kde ti, kdo hladovějí po spravedlnosti, docházejí nasycení,9 kde hříšníci mohou dosáhnout odpuštění a kde
všichni lidé jsou bratři.
Ano, takový je Kristus Ježíš, ten, o kterém jste už jistě slyšeli a kterému už většina z vás jistě patří,
protože jste křesťané. Vám, křesťané, tedy opakuji jeho jméno a i všem ostatním je zvěstuji: Kristus
Ježíš je začátek a konec, alfa a omega, král nového světa, tajemný a nejvyšší smysl lidských dějin
a našeho osudu. On je prostředník10 a přímo most mezi zemí a nebem. On je v nejhlubším smyslu Syn člověka,
dokonaleji než všichni lidé, neboť je Syn Boží, věčný a nekonečný, a syn Marie, požehnané mezi všemi
ženami,11 jeho matky podle těla a naší matky ze společenství s Duchem tajemného těla.
Ježíš Kristus! Mějte na paměti: On to je, kterého vám hlásáme pro věčnost. A chceme, aby jeho jméno
zaznívalo až do končin světa a po všechny věky věků.
1 srov 1 Kor 9, 16
2 srov. 2 Kor 5, 14
3 Mt 16, 16
4 Kol 1, 15
5 srov. Kol 1, 17
6 Jan 14, 6
7 srov. Jan 6, 48; 4, 10
8 srov. Jan 10, 11
9 srov. Mt 5, 3-10
10 srov. 1 Tim 2, 5
11 srov Lk 1, 42
RESPONSORIUM
2 Tim 1, 10; Jan 1, 16; Kol 1, 16-17
O.
Náš Spasitel Ježíš Kristus zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu. *
Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí.
V.
Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho, on je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v něm. *
Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.
Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.
Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.
Žalm 149
Jásot svatých
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 7, 10. 12
Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi! Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!
PROSBY
Chvalme Krista Pána, neboť on je naše světlo a naše slunce, které osvěcuje každého člověka a nezná západu, a volejme:
PANE, ŽIVOTE NÁŠ A NAŠE SPÁSO
Stvořiteli vesmíru, vděčně přijímáme od tvé lásky počátek tohoto dne
— a připomínáme si tvé vzkříšení.
Kéž nás dnes tvůj Duch, Dárce všeho dobra, naučí konat, co je ti milé
— a tvoje moudrost ať nás vždy vede.
Dej nám, ať nás účast na dnešní bohoslužbě naplní velkou radostí,
— ať s radostí slyšíme tvé slovo a přijímáme tvé tělo.
Z celé duše ti děkujeme
— za tvá nesmírná dobrodiní.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty jsi světlo a nejsou v tobě žádné temnoty, tys nás přijal za vlastní
a tím jsi nás učinil syny světla; dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů,
ale ať v nás září světlo tvé pravdy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|